Konference BIM Day 2012 naznačila cestu
12.června proběhla v Praze konference BIM Day 2012. Pro většinu odborné veřejnosti je pojem BIM spíše španělskou vesnicí než ideální nástroj pro jejich profesní činnost a právě proto si nezisková organizace „Odborná rada pro BIM“ dala za cíl onu španělskou vesnici trochu počeštit. Organizátoři slibovali zodpovězení mnoha otázek. Od transparentnosti staveb, přes udržitelnost výstavby, finanční úspory až po správu budov. Splnila konference tyto cíle?
Přednáškový sál Gočár na Fakultě architektury v Praze s kapacitou 180 míst byl takřka plný a to i přesto, že Česká republika hrála na mistrovství Evropy ve fotbale důležitý zápas s Řeckem. Dá se tudíž říci, že téma BIM odbornou veřejnost zajímá. Proč je tedy tak těžké zavést BIMování do praxe? Na tuto otázku můžeme hledat odpověď v další otázce. Co je to vlastně BIM? A vědí ti, co říkají, že ho využívají, opravdu co to je?
Výše zmíněné otázky pokládal publiku nejeden z přednášejících. Co je to BIM? Mnohé napoví již samotná slova skrývající se ve zkratce. Tedy: Informační model budovy (z anglického Building Information Modeling). Ale i tak je to stále, řekněme, pojem virtuální. Možná i proto si otázku: „Co je to vlastně BIM?“ položili takřka všichni řečníci. Lutz Bettels zdůraznil, že BIM není software, ale že je to jednotný přístup pro všechny. Pavel Hladík vidí Informační model budovy především jako spolupráci a to potvrzuje i Richard Shennan tvrzením, že BIM je v podstatě jeden tým obsahující všechny profese. Pro Tubu Kocatürk je BIMování cesta a dobrý začátek pro eliminaci korupce ve veřejných zakázkách a pro Stephena Hamila je to od roku 2016 povinnost. Nakonec si člověk řekne: „To všechno je hezké, ale co z toho budu mít?“ A právě na to narazil Milan Hampl, který svým překladem zkratky BIM rozesmál publikum. V jeho podání totiž zkratka znamená Building Information Money, jinak řečeno: „Kolik to bude stát?“.
Peníze se v příspěvcích velmi často zmiňovaly a není divu. V době finanční krize všichni řeší peníze. V České republice je i oproti jiným státům Evropy markantní propad ve stavebnictví. Ano, jak tvrdil Richard Shennan „za vším jsou peníze“ a všichni, kdo ve stavebnictví pracují, vám tento fakt jen potvrdí. Je tedy paradoxní, že Informační model budovy je v Čechách vnímám spíše negativně. Od některých akademiků slýcháme tvrzení, že je to jen software a zavedení BIMu do praxe je v podstatě lobby softwarových firem (proto je velmi potěšující, že konferenci udělila záštitu děkanka fakulty stavební Alena Kohoutková). Od architektů zase zní, že BIM je pro ně práce navíc, kterou nikdo v důsledku nevyužívá. „Nakonec ke schválení stejně předkládáte 2D na papíru a na stavbu nosíte papíry či pdf“, znělo kuloáry. Ano to je pravda. Ale jak z toho ven?
Milan Hampl to popsal přesně: „Jediným zákazníkem co se pravidelně vrací je stát.“ Proto vás jistě, stejně jako mě napadne otázka: A co na to státní správa? Odpověď zní: Nic. Od státní správy neslýcháme nic, jelikož v tamních vodách je Informační model budovy zatím pojem zcela neznámý. Není to škoda? Pokud se soudný člověk podívá na to, jak probíhají veřejné státní stavební zakázky, dojde jistě k názoru, který sdílím já. To si pište, že je to škoda! BIM je totiž proces, který od samého počátku kompletuje informace o stavbě, jež jsou dostupné všem a tím prostě a jednoduše zamezuje korupci a předražování. V informačním 3D modelu není prostor pro více práce, jelikož tento model dopředu přesně určí, co je potřeba a co nikoliv.
Čtěte také postřehy redakce portálu TZB-info z konference BIM Day 2012
Letošní BIM Day byl tak trochu britskou záležitostí. Bylo to způsobeno tím, že Velká Británie je právě v procesu zavádění Informačního modelu budovy do legislativy a proto může být skvělým objektem pozorování. Ve Spojeném Království tudíž bude od roku 2016 povinnost zpracovávat státní zakázky nad určitý rozsah pouze v BIMu. Tamní vláda podle Stephena Hamila totiž pochopila právě to, co bylo akcentováno v předchozím odstavci. Informační model budovy totiž chápe jako jistý způsob šetření veřejných i osobních financí a mimo jiné jako omezení plýtvání potažmo způsob ochrany přírody. Cítíte, jak to zní? Britské vládě nejde „jen“ o peníze daňových poplatníků, ale také o osobní finance! Možná je to tím, že v Británii chápou daně jako část osobních financí a tak k nim i přistupují. Jaký to rozdíl od České republiky. K tomu Stephen Hamil tvrdil, že zavedení BIMu do praxe bude znamenat pro britského řadového daňového plátce úsporu 20 %! Snad mi čtenář odpustí možná trochu bulvární úvahu, ale o kolik % by to bylo u nás například u takové stavby, jako je tunel Blanka? Kolik mých osobních peněz by bylo ušetřeno? Podle slov Stephena Hamila ale nejde pouze o peníze, nýbrž také o ochranu přírody. Je nabíledni, že úspora materiálů, práce, dopravy, zemních prací, ale i správy budov má přímý vliv na životní prostředí.
Závěrem lze jen konstatovat, že konference otevřela téma, které zdaleka není uzavřeno. O zavedení BIMu do praxe bychom se měli snažit všichni, protože je to způsob, jak zamezit plýtvání nejen veřejných peněz.
Jiří Kout
foto: Martin Staněk