Kolektorová síť odlehčuje historickým památkám v Praze
Kolektorové tunely, ve kterých jsou uloženy rozvody vody, plynu, elektriky či internetu, vedou v Praze například pod Staroměstským náměstím, Týnským chrámem či Domem U Černé Matky Boží.
Historicky chráněným místům se díky kolektorům ulevilo, shodli se dnes památkáři se zástupci firmy Kolektor Praha, která síť spravuje. V historickém centru vede 18 kilometrů betonových tunelů, v celé metropoli je jich více než 90 kilometrů.
"Sítě v kolektorech je jednoduché nainstalovat, udržovat i opravovat. Nemusí se rozkopávat ulice a chodníky, omezí se prašnost, hlučnost," řekl dnes novinářům ředitel společnosti Kolektor Praha Jan Svátek.
To oceňují i památkáři, pro které je výstavba kolektorů výhodná i proto, že se nezasahuje do archeologického terénu více než jednou.
"V centru Prahy se nachází zhruba dva metry podpovrchové vrstvy, které říkáme archeologické terény. To jsou terény, které narůstaly po dobu života na tomto místě a které obsahují pro nás nesmírně důležité nálezy. Každý zásah do nich je narušuje," uvedl Zdeněk Dragoun, archeolog Národního památkového ústavu.
Kolektory se začaly v Česku stavět v 70. letech minulého století. Ve světě to bylo už na konci 19. století. Samostatný kolektor má i Pražský hrad. Ve 30. letech minulého století ho navrhl slovinský hradní architekt Josip Plečnik.
Nejnovější kolektor, který by se měl začít stavět letos, by měl spojit oba břehy Vltavy v místě Hlávkova mostu. Městskou pokladnu přijde asi na 360 milionů korun. Téměř šest metrů vysoký a víc než 4,5 metru široký kolektor povede 18 až 24 metrů pod říčním dnem. Nyní jsou inženýrské sítě zavěšeny se spodu mostu; jejich přenesení do kolektoru umožní rekonstrukci Hlávkova mostu.
Kolektory jsou po Praze vedeny v různých hloubkách v závislosti na výskytu ostatních staveb v podzemí, především pražského metra a kanalizace. Nejhlubší místo kolektoru je nedaleko Jindřišské věže, a to 45 metrů pod povrchem. V centru se kolektory nacházejí v průměrné hloubce 20 metrů pod chodníkem. Tunely jsou široké dva až 4,5 metru a vysoké zhruba tři metry. Kontrolovány jsou více než 16 tisíci monitorujícími čidly.
Do betonových tunelů, jejichž životnost se odhaduje na sto až 150 let, má přístup i veřejnost. V rámci programu Praha technická je možné si prohlédnout důlní nádraží a svézt se důlní lokomotivou. Zájemci mají možnost podívat se 30 metrů pod zemský povrch a projít se například pod Prašnou bránou, Obecním domem nebo Staroměstským náměstím. Prohlídku lze objednat na www.kolektory.cz a zájemce přijde na 300 korun.
