Nedělní editorial - Příroda si zaslouží více pokory a péče

V žádném případě bych nechtěl rozšiřovat počet spekulativních článků na téma příčin přírodní katastrofy, která se přes naši republiku minulý týden přehnala. Jednak se na to necítím dostatečně odborně vzdělán a jednak bude solidní zhodnocení událostí možno provést až s dostatečným časovým odstupem několika týdnů, nebo spíš měsíců.

Přesto se asi nikdo, ani já, nemůže od těchto událostí odpoutat. Tudíž dnešní editorial ani nemůže být o ničem jiném než o povodni.

Nejprve dvě citace. Ta první je z článku Tomáše Pudila, který vyšel v Lidových novinách 19. srpna 1995 (tedy dva roky před povodněmi na Moravě), a zabývá se z lokálního pražského pohledu riziky pro naše hlavní město. Článek v pátek pohotově přetiskl Ondřej Neff na Neviditelném psu pod názvem PROGNÓZA: Stoletá voda zaplaví Prahu.

...V laboratoři Stavební fakulty v Dejvicích chátrá hydrologický model řečiště Vltavy v centrální části Prahy. Tým odborníků na něm zkoumal několik projektů, mj. také obnovu a přestavbu vodní elektrárny na Štvanici. V souvislosti s jinými studiemi na něm prof. Gabriel ověřoval, co se stane při veliké povodni. "Následky stejné povodně jako v roce 1890 by byly v současné době daleko horší. V souvislosti s územním plánem Trojské kotliny a její ochranou před velkou vodou jsme na naší katedře studovali průběhy kulminačních hladin. Řešili jsme to pomoci matematického modelování a výsledky jsme ověřovali na stav, jaký byl při povodni 1890. Hledali jsme a našli značky, jak kulminovala tehdejší stoletá voda. Model jsme zpřesňovali, aby nám zobrazoval tehdejší skutečnost, a až potom jsme ho modifikovali na současný stav. Počítali jsme průběhy hladin, jaké by dnes byly, kdyby přišla stejná povodeň. Výsledek byl nepříjemný. Zjistili jsme, že za těch sto let došlo k nenápadnému a postupnému zastavování inundačního území, které s rozbujněním vegetace z náletů podstatně zhoršilo jejich průtočnost." ...
   ...V Praze nebyla velká povodeň více než sto let "V roce 1890 pršelo několik dní koncem srpna v západních i jižních Čechách. Povodí se nasytilo a začátkem září se nad celým územím rozpršelo znovu. Během tři až čtyř dnů postihly vlastně celé Čechy ohromné povodně. Místní katastrofy jako nedávno na Berounsku mohou způsobit bouřky a průtrže mračen, stoletou povodeň v Praze jen několikadenní déšť," tvrdí ing. Bohuslava Kalasová z Hydrometeorologického ústavu. Kdy nás postihne, to samozřejmé nemůže předpovědět Ve druhém tisíciletí tohoto letopočtu však pouze toto století zůstalo zatím ušetřeno. Stihne to do roku 2000 svatý Petr, nebo pražský magistrát?...

Druhá citace je z velmi zajímavého rozhovoru se slovenským hydrogeologem Ing. Michalem Kravčíkem CSc. Článek vyšel v sobotní příloze LN Orientace pod názvem Za 15 let tu máme Indii .

...Za posledních devět let jsme s kolegy a přáteli dali dohromady a vyhodnotili obrovské množství poznatků, které dokazují, že díky negativním zásahům do přírody došlo k rapidnímu zhoršení klimatických a hydrologických poměrů. Celosvětově dochází ke změně rozdělení srážek z hlediska časového i územního. V létě prší víc a srážky jsou daleko intenzivnější - zejména na horách, zatímco v nížinách je neuvěřitelné sucho. V podstatě už i v našich zeměpisných šířkách se začínají objevovat monzunové deště, což není normální. Je to důsledek ekonomického drancování zemského povrchu. Když jsme se však snažili tyto poznatky prezentovat a prosadit, nikdo nás nebral vážně, protože jsme jen řadoví občané. Doufám však, že lidé - včetně představitelů vlády a státních úřadů - se proberou z letargie a pochopí, že je nejvyšší čas začít věci systémově řešit...
   ...Zatímco jsme za uplynulá léta postavili zásobárny vody s celkovým objemem 2,8 miliardy krychlových metrů vody, podařilo se nám z krajinných ekosystémů zlikvidovat až 15 miliard krychlových metrů vody. To znamená vážnou změnu hydrologického cyklu. My totiž nepotřebujeme mít vodu jen v nádržích, ale také v ovzduší, v podzemí a potřebujeme i vlhkou půdu, aby mohly růst rostliny. ...
   ...Během našich výzkumů jsme vyhodnotili údaje za 72 let. Z těchto poznatků vyplývá, že možná už za deset let nastanou obrovská sucha, což přinese problémy s potravinami a nedostatek vody. Na druhé straně přijdou také velké záplavy. Příkladem může být Indie. To, co se tam děje dnes, se bude dít i u nás asi tak za 15 let. Všechno pak vyústí do globální katastrofy, kterou můžeme očekávat ještě v první polovině tohoto století. Platí tu jednoduchý algoritmus. Ukazuje se, že ročně ukrajujeme z hydrologického cyklu přibližně jedno procento. Tento proces jsme odstartovali po druhé světové válce, což znamená, že se nacházíme někde v poločasu rozpadu. Na Slovensku se už podařilo úspěšně zlikvidovat z malého hydrologického cyklu přibližně 50 procent vody. Kdyby se jiné země chovaly rozumně, nebylo by to tak hrozné. Voda totiž recykluje bez ohledu na státní hranice, nezná politické bariéry. Jenže ostatní země dělají to samé co my, takže se nemáme kde přiživit...

Na závěr položil košický zpravodaj LN otázku: Jak může člověk přispět k záchraně vody? Michal Kravčík na ní odpovídá: "To je velmi jednoduché. Teď jsou třeba v módě jezírka, což znamená, že každý, kdo má rodinný dům, si může postavit malé jezírko a v něm zachytávat dešťovou vodu - neodvádět ji tedy rovnou do kanalizace, ale vracet ji do hydrologického cyklu. Čím víc vody zůstane v hydrologickém cyklu, tím lépe."

Možná tento závěr vypadá na první pohled trochu naivně. Ale zkusme se nad ním trochu zamyslet. I zde platí Masarykovo heslo o prospěšnosti drobné práce. A zkusme se všichni více zamyslet nad tou nejzákladnější součástí přírody, našeho života i bydlení, kterou je bezesporu voda. V širších souvislostech pak samozřejmě i celý způsob myšlení nazývaný ekologický. Měli bychom ho všichni do budoucna mnohem více upřednostňovat před "prioritami" jakými jsou např. růst HDP, růst osobní spotřeby, růst počtu automobilů, mobilů, růst sociálního zabezpečení lemplů, atd. Za sebe i za celý tvůrčí tým TZB-info, bych chtěl slíbit, že k tomu v rámci našich možností budeme přispívat.

Ještě malou výzvu. V oborech voda a kanalizace, které patří do okruhu zájmu portálu TZB-info, máme velmi skromný počet spolupracovníků. Pokud by se někdo z odborníků z těchto oborů jím chtěl stát, bude vítán. Stačí napsat.

Lepší příští týden
Vám přeje Milan Bechyně