Problémy s obnovitelnými zdroji mají vedle Česka také další země

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie v posledních letech nedělá problémy jen Česku, kde kvůli němu hrozí výrazné zdražení elektřiny, ale potýkají se s ním i další evropské země. Polsko například zatím obnovitelné zdroje rozvíjí pomalým tempem a může mít problém splnit závazek EU o podílu těchto zdrojů na celkové výrobě elektřiny. Z elektřiny vyrobené v Rakousku naproti tomu pocházejí z obnovitelných zdrojů téměř čtyři pětiny, země ale musí značné množství energie dovážet.

V Česku jsou mezi obnovitelnými zdroji středem pozornosti především fotovoltaické elektrárny. Jejich prudký rozvoj z posledních let souvisí především s vysokou výkupní cenou elektřiny z těchto zdrojů, která činí přes 12 korun za kilowatthodinu. Stát již připravil opatření, které umožní tuto cenu od příštího roku výrazně snížit. Solární zdroje připojené do konce tohoto roku však mají nárok na původní tarify a cena elektřiny pro konečného spotřebitele by tak příští rok mohla vzrůst až o víc než desetinu.

Vláda v současnosti řeší, jak dostat růst fotovoltaických elektráren pod kontrolu, zabránit prudkému růstu ceny elektřiny v příštím roce a zároveň splnit svůj závazek EU o pokrytí více než 13 procent české spotřeby energie do roku 2020 obnovitelnými zdroji. Konkrétní kroky zatím vláda nezveřejnila. Podle některých návrhů by nicméně obnovitelné zdroje mohly například podléhat zvláštnímu zdanění nebo by majitelé elektráren platili více za pozemky, na kterých jejich zdroje stojí.

Boom obnovitelných zdrojů v Česku z posledních let souvisí s cílem Evropské komise, že ve srovnání s rokem 2003 má být do roku 2010 využívání například solární energie v EU zhruba třicetinásobné. Evropská komise ani další unijní instituce nicméně nestanovují ceny, za než státy majitele obnovitelných zdrojů dotují.

Z obnovitelných zdrojů se loni vyrobilo 6,81 procenta v Česku spotřebovaného elektrického proudu, o rok dříve to bylo 5,19 procenta. Výroba ve fotovoltaických elektrárnách se loni meziročně zvýšila téměř sedminásobně, ve větrných zdrojích o necelých 20 procent.

Snížení subvencí pro solární elektřinu nedávno schválilo Německo, které je zemí s největším instalovaným výkonem ve fotovoltaických elektrárnách v Evropě. Dotované výkupní ceny elektřiny ze střešních instalací fotovoltaických panelů tak jsou nyní nižší o 13 procent, z panelů na volném prostranství o 12 procent a ze solárních článků rozmístěných v bývalých vojenských nebo průmyslových areálech o osm procent. Další pokles má přijít od 1. října. Stát tím chce zastavit prudké zvyšování konečných cen elektřiny.

Naopak v Rakousku, kde bezmála čtyři pětiny vyrobené energie pocházejí z obnovitelných zdrojů, se letos výkupní ceny zvedly. Rakousko si pečlivě buduje pověst země, které záleží na ekologii a udržitelném rozvoji. V rámci EU je Rakousko sedmý největší výrobce energie z obnovitelných zdrojů, využívá především vodních elektráren a biomasy.

V Polsku stále hrají obnovitelné zdroje jen malou roli a jejich rozvoj je pomalý. Letos chce země z obnovitelných zdrojů vyrobit 7,5 procenta energie. Podle odborníků větší prosazení těchto zdrojů brzdí špatný systém podpory a Polsko by mohlo mít problém dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie, jaký stanovila EU. Finanční zvýhodnění pro obnovitelné zdroje často putuje uhelným elektrárnám spoluspalujícím biomasu a podle expertů pak chybí na místech, kde by ho bylo možno využít efektivněji.

Na Slovensku představují obnovitelné zdroje jen zlomek celkové výroby. Rozšířené jsou jen vodní elektrárny. Štědré výkupní ceny elektřiny vyrobené ze slunce ale v minulém roce vzbudily velký zájem investorů a stát se rozhodl jejich záměry regulovat. Výstavbu fotovoltaických parků povoluje stát jen v omezené míře.

Rakousko

Bezmála čtyři pětiny energie vyrobené v Rakousku pocházejí z obnovitelných zdrojů. Od roku 2000 se tu množství "ekologické energie" zvýšilo o téměř 80 procent, za posledních 40 let se ztrojnásobilo. Letos se zvedly také výkupní tarify. Rakouská energie ale na pokrytí vlastní spotřeby nestačí, takže alpská republika musí velké množství dovážet.

V roce 2008 se v Rakousku podle rakouského ministerstva hospodářství vyrobilo 29 procent domácí energie z vody a z jiných obnovitelných zdrojů přes 49 procent. Plyn se postaral o téměř 12 procent vyprodukovaného množství a nafta o skoro deset procent. Uhlí se zhruba od roku 2005 k výrobě energie nepoužívá.

"Rakousko disponuje díky své výhodné poloze dvěma zdroji, které se tradičně využívají ve velkém měřítku k získávání energie: vodní silou a biomasou," uvedlo rakouské ministerstvo hospodářství.

Vrcholu produkce dosáhly rakouské vodní elektrárny v roce 2000. V dalších letech byla výroba menší, a to kvůli zimě bez sněhu a suchým létům. I přes slabší vývoj ve vodní energetice obnovitelné zdroje posilují a využívají se stále častěji. Množství energie z pelet, štěpků či bioplynu se od počátku 90. let zvedlo čtyřikrát. Ztrojnásobila se produkce z odpadů, téměř pětinásobná je výroba ze slunečního záření a zemního tepla. Přírůstky jsou i u větrné energie.

Podle plánu EU by v roce 2020 mělo 34 procent energie vyprodukované v sedmadvacítce pocházet z obnovitelných zdrojů - z větru, vody, slunečního záření a biomasy. Podle rakouského ministra hospodářství Reinholda Mitterlehnera se alpská republika díky svým novým výkupním tarifům k tomuto cíli může přiblížit.

V letošním roce se totiž podařilo dohodnout vyšší ceny. Ty se třeba u větrné energie zvedly proti loňsku o 29 procent - ze 7,53 centu za kWh (1,86 Kč) na 9,7 centu (2,39 Kč). Za energii z fotovoltaických článků se nyní platí od 25 do 38 centů za kWh (do 6,17 do 9,39 Kč), a to podle umístění zařízení a podle jeho výkonu. Tarif u biomasy činí deset až 14,98 centu za kWh (2,47 až 3,70 Kč), u bioplynu 13 až 18,5 centu (3,21 až 4,57 Kč). K tomu je možné za splnění určitých podmínek získat dva až tři centy za kWh navíc. Prodloužila se i doba garance ceny. U větrných a slunečních zařízení se zvedla z 11 na 13 let, u biomasy z 10 na 15 let. Na dotace ekologickým elektrárnám stát navíc vyčlenil 21 milionů eur (518,7 milionu Kč).

Podle rakouského ministerstva hospodářství ze všech obnovitelných technologií je nejlepší poměr nákladů a užitkovosti u větru. Na konci roku 2009 fungovalo v zemi 206 větrných elektráren s více než 600 větrných vrtulí a celkovým výkonem 1050 megawattů. Pokryly tak tři procenta rakouské spotřeby.

Podíl Rakouska na celkové výrobě energie v EU obnáší 1,3 procenta. U energie z obnovitelných zdrojů je to ale 5,9 procenta. "Rakousko je tak sedmý největší výrobce energie z obnovitelných zdrojů v sedmadvacítce," uvedlo ministerstvo hospodářství. Pokud se to podle něj přepočítá na rozlohu země, je alpská republika s předstihem na špičce. Ve využití vodní energie je Rakousko v evropském srovnání na třetí příčce - vyprodukuje 11,6 procenta vodní energie EU.

Rakousko si pečlivě buduje pověst země, které záleží na ekologii a udržitelném rozvoji. Snaží se prosazovat využití obnovitelných zdrojů a odmítá jadernou energii. V 70. letech sice vybudovalo atomovou elektrárnu ve Zwentendorfu asi 50 kilometrů severozápadně od Vídně, ale nikdy ji nespustilo. Před rokem areál nefunkční jaderné elektrárny dostal nový kabát - na fasádách i prostranstvích stojí tisícovka solárních panelů.

Slovensko

Výkon slovenských elektráren využívajících vítr a sluneční záření pokrýval začátkem tohoto roku jen zlomek celkové spotřeby země. Štědré výkupní ceny elektřiny vyrobené ze slunce ale vzbudily v minulém roce takový zájem investorů, že stát musel jejich záměry regulovat. Výstavbu zařízení s výkonem nad jeden megawatt schvalovalo ministerstvo hospodářství, od května stát omezil i výstavbu menších fotovoltaických elektráren.

Využití obnovitelných zdrojů na výrobu elektrické energie je kromě vodních elektráren na Slovensku stále ještě v začátcích. V současnosti je v provozu jen pět větrných turbín s celkovým výkonem tři megawatty a začátkem roku byly připojeny k síti fotovoltaické elektrárny s výkonem okolo jednoho megawattu. Celkový výkon elektráren na Slovensku byl koncem minulého roku 7101 megawattů, z toho největší podíl, 2478 megawattů, mají vodní elektrárny. Ty loni dodaly 17 procent z celkově 27.386 gigawatthodin vyrobené elektrické energie.

Investory na Slovensku přilákaly vysoké výkupní ceny energie ze slunečních elektráren. Majitelé fotovoltaických parků dokončených v tomto roce dostanou po dobu patnácti let za každou kilowatthodinu 0,425 eura (asi 10,50 Kč); za stejné množství elektřiny vyrobené v tepelných nebo jaderných elektrárnách dostanou výrobci na Slovensku jen asi osm eurocentů (1,98 Kč). Pro elektrárny dokončené v příštím roce výkupní cena této elektřiny klesla na 0,382 eura (9,44 Kč).

Výstavbu dalších zdrojů brzdí stát. Souhlas ministerstva je už potřebný pro všechny fotovoltaické zdroje mimo těch, které jsou na střechách domů a nemají výkon vyšší než 100 kilowattů. Podle bývalého ministra hospodářství Ľubomíra Jahnátka jsou sluneční a větrné elektrárny příliš závislé na počasí a ohrožují tak stabilitu přenosové soustavy. Stát proto povolil výstavbu velkých fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem jen 120 megawattů. Rozpracovaných je i několik desítek menších projektů, které do konce dubna povolení nepotřebovaly.

Využívání sluneční energie ale Slovensko podporuje u rodinných a bytových domů na ohřev vody a vytápění. Loni vláda vyčlenila na nákup slunečních kolektorů a kotlů na biomasu osm miliónů eur (197,6 miliónu korun). Stát přispěje na metr čtvereční nainstalovaných kolektorů sumou 200 eur (4940 Kč), podpora je však omezena plochou maximálně osm metrů čtverečních. Při nákupu kotle na biomasu dostane žadatel 30 procent ceny, nejvíce však 1000 eur (24.700 Kč).

Zatímco výstavbu fotovoltaických parků v menší míře stát povolil, větrné elektrárny i přes zájem investorů nevyrostly v posledních letech žádné. Podle Sdružení pro větrnou energii Slovenska neschválila Slovenská elektrizační přenosová soustava žádnou žádost o připojení k síti. Potenciál výroby elektrické energie z větru na Slovensku odhadují odborníci na asi 200 megawattů.

Polsko

V Polsku obnovitelné zdroje hrajípři výrobě elektrické energie zatím jen malou roli. Naprostá většina energie se vyrábí z uhlí. Podle údajů polského statistického úřadu se v roce 2007 z obnovitelných zdrojů vyrobilo jen 3,5 procenta elektřiny. Předloni mělo v Polsku černé uhlí 55,3procentní podíl na produkci elektřiny, hnědé uhlí 34,2procentní a obnovitelné zdroje 4,2procentní. Koncem loňského roku se z obnovitelných zdrojů vyrobilo 5,5 procenta elektrické energie, letos by to mělo být 7,5 procenta.

Podle Grzegorze Wiśniewského z Institutu pro obnovitelnou energii její využívání v Polsku brzdí špatný systém podpory. Myslí si, že Česko chytře vsadilo na technologie, které se rozvíjejí a jejichž náklady se snižují a vystačí tomu přizpůsobit zákony. Polsko podle něho dotace v systému zelených certifikátů použilo na zastaralé technologie, které nemají potenciál se dále rozvíjet a země tak bude mít problémy dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie, jaký stanovila Evropská unie.

Finanční zvýhodnění ze systému zelených certifikátů je v Polsku určené pro elektrickou energii vyrobenou ze všech druhů obnovitelných zdrojů. "Většinu těchto peněz berou velké uhelné elektrárny spoluspalující biomasu, která pak chybí na místech, kde by šla využívat efektivněji," řekl Wiśniewski. Dodal, že polovina zelené energie v Polsku pochází právě ze spoluspalování uhlí a biomasy.

Systém podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů podle něho nebyl doposud orientovaný na zavádění inovací a odběr od malých výrobců. "Současný systém je výhodný pro velké energetické společnosti, a ne pro nezávislé výrobce energie," uvedl Wiśniewski. "Podle mě mají problém Poláci, a ne Češi," dodal.

Podle jiných odborníků rozvoj energetiky z obnovitelných zdrojů brzdí například také zastaralá přenosová síť, která byla projektovaná hlavně pro velké uhelné elektrárny na jihu země, nejlepší podmínky pro stavbu větrných elektráren jsou přitom na severozápadě Polska. Země zatím nemá ani jednu jadernou elektrárnu, její první blok má být spuštěn v roce 2022.

Zatímco dříve byla v Polsku hlavním obnovitelným zdrojem pro výrobu elektrické energie voda, její význam se postupně snižuje, "předehnala" ji ale biomasa. Z ní se předloni vyrobila skoro polovina elektřiny získávané z obnovitelných zdrojů, z vody 33,4 procenta. Třináct procent pocházelo z větru, u jiných zdrojů, jako je například sluneční energie, statistický úřad ještě v roce 2007 uvádí nulový podíl. Podle polské pobočky hnutí Greenpeace se na tom od té doby příliš nezměnilo a solární elektrárny mají na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů zanedbatelný podíl. Z jednotlivých obnovitelných zdrojů se nejdynamičtěji rozvíjí výroba elektřiny z větru.

Polský stát, například národní fond na ochranu životního prostředí, spolufinancuje "zelené" projekty z peněz, jež získá z poplatků a pokut od energetických firem, které nedodržují požadované limity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Prostředky na dotace a výhodné půjčky získává také z peněz, jež Polsko dostává z prodeje svých emisních povolenek, důležitou roli hrají také evropské fondy.