Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie

Otázky a odpovědi kolem podpory solární energie ekonomičtí ministři budou ve středu 1. září po schůzi vlády jednat o změnách podpory solárních zdrojů.

Proč se o podpoře solární energie v současnosti diskutuje?

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie (ale i dalších obnovitelných zdrojů jako je například vítr, voda, biomasa, bioplyn, důlní plyn) zajišťuje značně subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny. Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren (solárních panelů) v posledních letech výrazně poklesly (až o 40 procent). V ČR tak vzniklo takřka 10.000 slunečních elektráren o instalovaném výkonu 622 megawatt, další se staví. To údajně může mít značný vliv na růst cen elektřiny konečným zákazníkům. Vzniklá situace také vedla ke spekulativní blokaci připojovacích kapacit.

Jak se má "solární boom" promítnout do cen elektřiny?

Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak patrně projeví v konečných cenách spotřebitelům. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) by příspěvek konečných zákazníků na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v příštím roce mohl činit až 32 miliard korun, z toho 26 miliard za výrobu z fotovoltaických elektráren. Podle propočtu společnosti ČEZ se může příští rok zdražit elektřina domácnostem a malým firmám o 18 procent a velkým podnikům o 27 procent.

Proč nelze výkupní ceny prostě snížit?

Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až vládní novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu. Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011.

Kdo zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie prosadil?

Návrh zákona předložila do Poslanecké sněmovny vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda argumentovala tím, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a soukromí investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.

Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila. Z hlediska dnešního problému s vysokými výkupními cenami je podstatná poslanecká změna ustanovení o možnostech ERÚ upravovat výkupní ceny. Pozměňovací návrh omezující možnost ERÚ každoročně snižovat výkupní ceny pouze o pět procent (vládní návrh umožňoval snižování o deset procent) předložila poslankyně ČSSD Iva Šedivá a následně i komunista Ladislav Urban.

Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS. Ti mimo jiné argumentovali zprávou ERÚ, podle které podpora energie z obnovitelných zdrojů bude stát ročně osm miliard korun, tedy 120 miliard korun za 15 let.

 
 
Reklama