Plzeň má největší zařízení v Česku na výrobu elektřiny ze spalování čisté biomasy
Nový kotel na samostatné spalování biomasy uvedla ve čtvrtek 20. května do provozu Plzeňská teplárenská. Jedná se o největší kotel svého druhu v Česku s výkonem 35 MW tepelné a 11,5 MW elektrické energie, ve kterém se ročně spálí až 120 tisíc tun štěpky, což představuje ekvivalent 90 tisíc tun uhlí. Investice ve výši 880 milionů korun představuje největší instalovaný výkon na výrobu elektřiny z čisté biomasy, tedy bez podílu uhlí. Návratnost investice, která by podle generálního ředitele Plzeňské teplárenské Tomáše Drápely měla být šest až sedm, je dána štědrými výkupními cenami, které garantuje Energetický regulační úřad právě v případě výroby elektřiny ze samostatného spalování biomasy. Instalace nového zařízení nebude mít dopad do růstu cen tepla a energie v Plzni.
Plzeňská teplárenská spotřebuje ročně na 600 tisíc tun hnědého uhlí. Už nyní společně s uhlím spaluje 120 tisíc tun štěpky a dalších 120 tisíc tun dřevní štěpky spolyká ročně nový kotel na její samostatné spalování. "Naším cílem je snížit spotřebu uhlí v příštích letech na polovinu," říká Tomáš Drápela. V Plzni by tak mohl být zase o něco čistší vzduch.
"Dodávky biomasy máme smluvně ošetřené na pět až deset let dopředu," připomněl Drápela, podle něhož je ale třeba, aby vláda nastavila jasná pravidla pro tento segment trhu a nedopustila chaos, který provází třeba současný boom slunečních elektráren. Teplárna nyní začne vyrábět třiatřicet procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, nový kotel se na tom bude podílet více než z poloviny.
Dodavatelem - od projekce přes výrobu, montáž až po zprovoznění - celého zařízení je ČKD Praha DIZ. Výstavba trvala dvacet měsíců a podle šéfa ČKD Group Jana Musila jde o jeden z nejmodernějších biomasových bloků v Evropě. "Ukazuje se, že lze postavit velice účinné zařízení, které dokáže řešit tři problémy najednou," uvedla při slavnostním spuštění zmíněného zařízení ministryně životního prostředí Rút Bízková. Podle ní jde o významný bod v mezinárodním boji proti změnám klimatu, v národním měřítku povede ke zlepšení čistoty ovzduší a "zelený" blok bude přínosný i z regionálního hlediska, protože vyprodukuje méně odpadu než klasické kotle. V České republice se loni spotřebovalo přes 68 600 GWh elektrické energie, z toho zdroje elektřiny ze spalování biomasy dodaly přes 1400 GWh, meziročně o patnáct procent víc.
Plzeňská teplárenská spotřebuje ročně na 600 tisíc tun hnědého uhlí. Už nyní společně s uhlím spaluje 120 tisíc tun štěpky a dalších 120 tisíc tun dřevní štěpky spolyká ročně nový kotel na její samostatné spalování. "Naším cílem je snížit spotřebu uhlí v příštích letech na polovinu," říká Tomáš Drápela. V Plzni by tak mohl být zase o něco čistší vzduch.
"Dodávky biomasy máme smluvně ošetřené na pět až deset let dopředu," připomněl Drápela, podle něhož je ale třeba, aby vláda nastavila jasná pravidla pro tento segment trhu a nedopustila chaos, který provází třeba současný boom slunečních elektráren. Teplárna nyní začne vyrábět třiatřicet procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů, nový kotel se na tom bude podílet více než z poloviny.
Dodavatelem - od projekce přes výrobu, montáž až po zprovoznění - celého zařízení je ČKD Praha DIZ. Výstavba trvala dvacet měsíců a podle šéfa ČKD Group Jana Musila jde o jeden z nejmodernějších biomasových bloků v Evropě. "Ukazuje se, že lze postavit velice účinné zařízení, které dokáže řešit tři problémy najednou," uvedla při slavnostním spuštění zmíněného zařízení ministryně životního prostředí Rút Bízková. Podle ní jde o významný bod v mezinárodním boji proti změnám klimatu, v národním měřítku povede ke zlepšení čistoty ovzduší a "zelený" blok bude přínosný i z regionálního hlediska, protože vyprodukuje méně odpadu než klasické kotle. V České republice se loni spotřebovalo přes 68 600 GWh elektrické energie, z toho zdroje elektřiny ze spalování biomasy dodaly přes 1400 GWh, meziročně o patnáct procent víc.
