PEGA a Burdž Dubaj
Poměrně mladá česká rodinná firma Pega Hoist Ltd. z Pardubic vybudovala a provozovala systém stavebních výtahů nejvyššího mrakodrapu na světě v Dubaji.
Dr. Pavel Policar, jeden z ředitelů pardubické rodinné firmy PEG, popisoval pro edakci časopisu Stavebnictví historii firmy PEGA:
Jsme poměrně mladá česká rodinná firma, kterou založil v roce 1994 zkušený odborník Ing. Rudolf Vaněček. Naší předností byla od počátku kvalita, snaha vytvořit „mercedes“ mezi stavebními výtahy. Více než osmdesát procent komponentů si navrhuje a vyrábí firma sama, další komponenty (motory, převodovky atp.) jsou předmětem subdodávek od špičkových výrobců, v nejvyšší kvalitě.
A také jak se podařilo společnosti PEGA spolupracovat na stavbě dubajského mrakodrapu.
Středním východě jsme začali podnikat tři roky před zahájením stavby Burdž Dubaj. Zahájili jsme zde spolupráci s největší místní stavební firmou Arabtec Construction. Stavby přesahující výšku 200 m, jež jsme úspěšně s uvedenou firmou dokončili, byly dobrou referencí pro tu nejvyšší z nich. Když byl vyhlášen tendr na nadzemní část stavby Burdž Dubaj, byli jsme v regionu dobře zapsáni a technologicky připraveni. Vlastní technologická příprava na „věž věží“, než jsme si troufli rozhodnout „jdeme do toho“, nám trvala téměř rok. Když jsme odcházeli ze závěrečného jednání z místnosti a balili si dokumenty a prezentaci, zdálo se, že rozhodování je stále prodlužováno a směřuje v náš neprospěch. Doslova ode dveří nás zástupci konsorcia zavolali zpět, předložili kontrakt a nechali nás (s výší pokuty 150 000 USD denně v případě eventuálního zdržení stavby) výtahy vyrobit, dodat a instalovat.
Pavel Policar na svém pracovišti vysoko nad panoramatem „normálních“ dubajských mrakodrapů. Foto: Pavel Policar
- Pokud jde o riziko, práci by bylo možné přirovnat k zajištění vysokohorských expedic. Teploty však někdy překračovaly i padesát stupňů Celsia, byla vysoká vlhkost vzduchu a zažívali jsme písečné bouře. Zejména při výstavbě vrcholového permanentího výtahu, jehož montáž jsem prováděl sám výhradně s českými techniky, byla bezpečnostní opatření opravdu na nejvyšší možné úrovni.
- Vše, včetně lidí, bylo dvakrát jištěno, i naši pracovníci museli podat špičkový výkon i pokud jde o tuto oblast. Týkalo se to například i povinného přivázání jakéhokoliv nářadí k rukám nebo oděvu, které by mohlo vypadnout a po pádu z výšky 700 m se změnit v projektil.
- Najatá loď například přivážela kolem 4000 nových pracovníků z Pákistánu najednou. Dopravu ze stavby do ubikací zajišťovaly autobusy, jež odvážely po skončení směny 3000 lidí. Nicméně my jsme ze stavby dopravili pracovníky na zem daleko rychleji, než autobusy stačily odvážet. Vznikaly tak obrovské fronty na odvoz. Staveniště bylo konglomerátem všech možných národností, najatí manažeři, mezi nimiž byli zejména Němci, Angličané, Američané nebo Korejci se snažili uhlídat kvalitu prací, což bylo vzhledem k počtu pracovníků značně obtížné. Přesto stavba dospěla úspěšně do cíle a stala se ozdobou Dubaje.
- Naše stavební výtahy byly po dokončení věže, kromě permanentního výtahu na vrcholu, demontovány a prošly generální údržbou, aby bylo možné je opět použít. Nyní již jsou na čtyřistametrových stavbách v Abu Dhabi a v Saúdské Arábii.
Vertikální pohled na světový rekord ve stavebních výtazích. Foto: Pavel Policar
Domnívám se však, že „závod“ o výšky nekončí a že naše firma bude u toho. Například druhá nejvyšší budova Dubaje, 400 m vysoká Matina 101, je plně obsluhována našimi výtahy, řekl na závěr Dr.Policar.
