Prunéřov je ministerstvem schválen

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko s rozšířením elektrárny Prunéřov. Potvrdila to ministryně Bízková na dnešní tiskové konferenci.

„Jsem ráda, že proces posuzování vlivů komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II je již uzavřen. Byl veřejností hodně sledován a pro celý úřad složitý. Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu,“ řekla ministryně životního prostředí Rut Bízková.

Podle prohlášení ministerstva realizace projektu podstatně sníží emise škodlivých látek, které ohrožují zdraví obyvatel ústeckého regionu. Podmínky vydání stanoviska současně zajišťují, že bude dosažena i nejvyšší možná ochrana klimatu. Zásadním východiskem pro vydání takového stanoviska je fakt, že projekt splnil všechny formální a věcné náležitosti a významně zlepší kvalitu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu, neboť dojde k podstatnému snížení emisí znečišťujících látek. Ve srovnání s provozem stávajících bloků bude elektrárna Prunéřov po komplexní obnově vypouštět o 32 % méně emisí oxidu siřičitého (SO₂), o 26 % méně oxidů dusíku (NO_X) a o 41 % méně tuhých znečišťujících látek (za dobu životnosti elektrárny do roku 2035).

Souhlasné stanovisko MŽP podmínilo požadavky na snížení emisních limitů:
Zajistit dosažení a respektování co nejpřísnějších limitů v ochraně ovzduší, zejména dosažení emisních koncentrací znečišťujících látek na úrovni 150 mg/m³ oxidu siřičitého (SO₂), 200 mg/m³ oxidů dusíku (NO_x), 10 mg/m³ tuhých znečišťujících látek (TZL) a 200 mg/m³ oxidu uhelnatého (CO).
Po realizaci komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II zajistit, aby roční emise znečišťujících látek dosahovaly maximálně 400 t/rok tuhých znečišťujících látek (TZL), 6 250 t/rok oxidu siřičitého (SO₂) a 7 600 t/rok oxidů dusíku (NO_x) s tím, že předmětné zařízení musí splňovat veškeré legislativní a koncepční požadavky zejména ve vztahu k ochraně ovzduší na regionální i celostátní úrovni.

Oznamovatel (zástupce investora) má navrhnout a předložit MŽP do 3 měsíců od vydání stanoviska soubor opatření k úspoře 205 082 tun CO₂/rok po celou dobu provozu zařízení jako kompenzaci rozdílu v energetické účinnosti. (Podle závěrů studie DNV navrhovaná čistá účinnost jednotky 40 % je nižší než minimální požadavek 42 %.)
Soubor opatření má nechnechat verifikovat ověřovatelem, který posoudí hodnoty ušetřených emisí a dodatečnost opatření v porovnání s již plánovanými projekty oznamovatele ke snižování emisí CO₂ v ČR.
Schválení tohoto souboru opatření Ministerstvem životního prostředí je zásadní podmínkou souhlasného stanoviska.

Proti rozšíření Prunéřova s vyloučením nejmodernějších technologií dlouhodobě protestují ekologické organizace:

Podle Miroslava Šuty, konzultanta pro environmentální rizika, ukazuje hodnocení zdravotního rizika, které je součástí dokumentace EIA předložené firmou ČEZ, že rekonstruovaná elektrárna Prunéřov by vypouštěla tak velké množství oxidu siřičitého (SO₂), které by mohlo vystavit více než 100 tisíc obyvatel měst Chomutova, Jirkova, Kadaně a Klášterce na Ohří 24-hodinovým koncentracím SO₂ přesahujícím hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Prunéřov by se mohl významně podílet na znečištění oxidem siřičitým i pro ovzduší, které by dýchalo dalších více než 200 tisíc lidí (včetně více než 40 tisíc dětí) žijících v Karlových Varech, Mostě, Žatci, Litvínově, Lounech nebo Teplicích. Paradoxní je, že příspěvek Prunéřova k denním maximům SO₂ by se po rekonstrukci mohl dle výpočtů obsažených v dokumentaci EIA v řadě měst dokonce zvýšit.

Dnes vydané souhlasné stanovisko EIA, podle společného prohlášení Ekologického právního servisu a Greenpeace, neznamená pro ČEZ definitivní výhru. Soulad projektu s požadavky českých zákonů a evropských předpisů, bude ještě přezkoumáván v několika navazujících řízeních. ČEZ tak bude muset prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii v rámci tzv. integrovaného řízení, při němž je vydáváno povolení k provozu zařízení. Platí přitom, že elektrárna, která kritérium BAT nesplní, nemůže povolení k provozu vůbec obdržet. A to je i případ Prunéřova.

Ekologické organizace vyčítají obsazení postu ministra Rut Bízkovou, která v druhé polovině 90. let pracovala jako tisková mluvčí uhelných elektráren ČEZ. Zároveň ministryni vyčítají zrušení sekce ochrany klimatu na ministerstvu, a to záhy po jejím jmenování.

Prunéřov byl důvodem, proč rezignoval minulý ministr životního prostředí Jan Dusík a Zelení nakonec opustili vládu zcela.