Podmínky pro teplárny
Skupina poslanců navrhuje zpřísnit podmínky pro teplárny a teplárenská sdružení
Zákonodárci tvrdí, že teplárny u nás v některých případech zneužívají monopolního postavení a prodražují teplo až o čtyřicet procent, a to díky neprůhlednému systému, jakým zákazníky informují o cenách tepla. „Jako monopol musejí být regulovány, tu regulaci provádí Energetický regulační úřad, a svoji povinnost vykonává naprosto nedostatečně“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál jeden z autorů návrhu, poslanec Libor Ježek.
Poslanci kvůli zprůhlednění cen za teplo navrhli změnit hned dva zákony: normu o cenách a energetický zákon. Vláda ale včera změnu těchto dvou zákonů odmítla. Poslanci proto zákon předloží přímo do sněmovny. "Věřím, že zákon projde prvním čtením a v rámci debaty je ho možné ještě upravovat," dodává další z předkladatelů poslanec Vladimír Koníček.
Poslanci chtějí zpřehlednit způsob, jakým jsou zákazníci informováni o cenách tepla. A to například tím, že by teplárna veřejně musela na internetu přesně rozepsat, z čeho se výsledná cena dálkového tepla skládá. Zákazník, nebo skupina zákazníků, by si navíc mohli určit například účetní firmu, která by mohla prověřit hospodaření teplárny. "Když zákazník na vlastní oči uvidí, že teplárna do ceny započítává například opravu potrubí, je to v pořádku. Když ale uvidí, že teplárna například teplo obchoduje přes tři další překupníky, bude se moci bránit," řekl včera Deníku Vladimír Koníček.
Podle Libora Ježka nejsou v současné době jasně stanovena pravidla při posuzování vstupních nákladů teplárny, což umožňuje výrobcům tepla účelově náklady navyšovat. Jako příklad uvedl mazut. „Pokud mazut nakupujete v rafinérce za 6 000, a potom formou překupníků v teplárně máte v nákladech za 9 000, tak to není vysokou cenou mazutu, ale právě tím systémem nedokonalých pravidel a nemožností kontroly.“
Velké české teplárny se hájí tím, že jsou vysoké a neregulované ceny uhlí, mazutu, plynu a dalších paliv. Na prezentovaný návrh reagoval mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann, který odmítl názor poslanců, že by teplárny ceny navyšovaly nějakým kšeftováním se surovinami. „Uhlí, zemní plyn i biomasu bereme přímo od výrobců. Výjimkou je snad jedině mazut, ale ten rafinerie přímo neprodávají. Mezi našimi členy, kteří zásobují drtivou většinu domácností, k žádnému předražování nedochází. Na druhou stranu víme o případech, kdy malé firmy účtují několikanásobné ceny, třeba až 900 Kč/GJ, a to v pořádku určitě není," připouští Pavel Kaufmann.
Poslanci kvůli zprůhlednění cen za teplo navrhli změnit hned dva zákony: normu o cenách a energetický zákon. Vláda ale včera změnu těchto dvou zákonů odmítla. Poslanci proto zákon předloží přímo do sněmovny. "Věřím, že zákon projde prvním čtením a v rámci debaty je ho možné ještě upravovat," dodává další z předkladatelů poslanec Vladimír Koníček.
Poslanci chtějí zpřehlednit způsob, jakým jsou zákazníci informováni o cenách tepla. A to například tím, že by teplárna veřejně musela na internetu přesně rozepsat, z čeho se výsledná cena dálkového tepla skládá. Zákazník, nebo skupina zákazníků, by si navíc mohli určit například účetní firmu, která by mohla prověřit hospodaření teplárny. "Když zákazník na vlastní oči uvidí, že teplárna do ceny započítává například opravu potrubí, je to v pořádku. Když ale uvidí, že teplárna například teplo obchoduje přes tři další překupníky, bude se moci bránit," řekl včera Deníku Vladimír Koníček.
Podle Libora Ježka nejsou v současné době jasně stanovena pravidla při posuzování vstupních nákladů teplárny, což umožňuje výrobcům tepla účelově náklady navyšovat. Jako příklad uvedl mazut. „Pokud mazut nakupujete v rafinérce za 6 000, a potom formou překupníků v teplárně máte v nákladech za 9 000, tak to není vysokou cenou mazutu, ale právě tím systémem nedokonalých pravidel a nemožností kontroly.“
Velké české teplárny se hájí tím, že jsou vysoké a neregulované ceny uhlí, mazutu, plynu a dalších paliv. Na prezentovaný návrh reagoval mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann, který odmítl názor poslanců, že by teplárny ceny navyšovaly nějakým kšeftováním se surovinami. „Uhlí, zemní plyn i biomasu bereme přímo od výrobců. Výjimkou je snad jedině mazut, ale ten rafinerie přímo neprodávají. Mezi našimi členy, kteří zásobují drtivou většinu domácností, k žádnému předražování nedochází. Na druhou stranu víme o případech, kdy malé firmy účtují několikanásobné ceny, třeba až 900 Kč/GJ, a to v pořádku určitě není," připouští Pavel Kaufmann.