Definice srážkových vod a právní úprava nakládání s nimi
Srážkové vody ze staveb musí být odváděny nebo zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními.
Cílem bylo upravit pojem "srážkové vody" pro povrchové vody vzniklé dopadem atmosférických srážek na stavby a upravit nakládání s nimi.
Byly definovány varianty:
0 – Nedojde ke změně současného stavu.
1 – Srážkové vody se nadefinují a nakládání s nimi se upraví odkazem na stavební zákon a na zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
2 – Srážkové vody nadefinují a komplexněji se upraví i nakládání s nimi a jejich vztah k vodám odpadním.
V průběhu přípravy novely vodního zákona byla vybrána varianta 2, neboť varianta 0 vyvolává v praxi zjevné problémy a varianta 1 řeší jen některé problémy, které ve vztahu k nakládání se srážkovými vodami přinesla praxe na úseku vodního hospodářství.
Po konzultaci MŽP s Ministerstvem pro místní rozvoj byla problematika zařazena do nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby, která v § 6 odst. 4 uvádí: „Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.“ Podle tohoto vyhodnocení RIA nebyla pak problematika zařazena do novely vodního zákona.
Zdroj: Asio News č.45, autor: Karel Plotěný
0 – Nedojde ke změně současného stavu.
1 – Srážkové vody se nadefinují a nakládání s nimi se upraví odkazem na stavební zákon a na zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
2 – Srážkové vody nadefinují a komplexněji se upraví i nakládání s nimi a jejich vztah k vodám odpadním.
V průběhu přípravy novely vodního zákona byla vybrána varianta 2, neboť varianta 0 vyvolává v praxi zjevné problémy a varianta 1 řeší jen některé problémy, které ve vztahu k nakládání se srážkovými vodami přinesla praxe na úseku vodního hospodářství.
Po konzultaci MŽP s Ministerstvem pro místní rozvoj byla problematika zařazena do nové vyhlášky o technických požadavcích na stavby, která v § 6 odst. 4 uvádí: „Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování, zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.“ Podle tohoto vyhodnocení RIA nebyla pak problematika zařazena do novely vodního zákona.
Zdroj: Asio News č.45, autor: Karel Plotěný
