Kořenové ČOV mají velmi nízké provozní náklady a výborné výsledky

Zhruba dvě stovky kořenových čistíren odpadních vod fungují v České republice. Z toho na výstavbě třiapadesáti z nich se podílelo Ekocentrum ve Spáleném Poříčí, které se těmto ekologickým stavbám začalo věnovat už v devadesátých letech minulého století.

"Náklady na výstavbu jsou srovnatelné s náklady na stavbu klasických čističek. Činí 15 tisíc korun na obyvatele, takže pro obec se stovkou obyvatel přijdou na milion a půl. Provozní náklady jsou však pouze desetiprocentní. Údržbu zajistí v pohodě důchodce, který má tak denně zhruba dvě hodiny práce. Kořenové čističky je nutné minimálně jednou ročně posekat a dvakrát ročně vyčistit štěrbinové nádrže," říká Petr Pelikán, jeden ze zakladatelů spálenopoříčského ekocentra a propagátor technologií šetrných k životnímu prostředí.

Kořenové čistírny odpadních vod jsou vlastně uměle vybudované mokřady porostlé rostlinami, například rákosem, a s filtrační vrstvou štěrku či drceného kameniva.

Pelikán věří, že kořenových čistíren odpadních vod bude v České republice postupně přibývat. "Zatím zájem je. Někde obrovský, ale mnohdy úředníci ekologickým zdrojům nepřejí. Když prý zařízení není technicky náročné, nemůže být dobré. To je ale omyl, třeba v Německu mají jiný přístup. Vždyť už tam stojí odhadem padesát tisíc ekologických čističek odpadních vod," tvrdí Pelikán.
Čističku si pochvaluje například starosta Nezdic na Šumavě Jiří Hrach. "Jsme s ní spokojeni. Teče z ní čistější voda než v našem potoce, který je také velmi čistý," řekl starosta.
Dodal, že výstavba kořenové čističky stála v devadesátých letech minulého století zhruba šest a půl milionu korun. V provozu je od roku 1997. "Náklady na údržbu jsou minimální," uvedl Hrach. Kromě Nezdic fungují čističky ze Spáleného Poříčí v západních Čechách ještě ve Spáleném Poříčí, Nebílovech, Pteníně, Třemešném, Chotíkově a Němčovicích. Další jsou roztroušeny po celé republice, a jedna stojí dokonce až za hranicemi - v Rakousku.