Odsávací zákryty pro velkokuchyně

V současnosti je používáno, hlavně ve Švýcarsku a v Čechách, více než 1500 odsávacích zákrytů INDUCTair^® ve více než 600 kuchyňských provozech. Předpokládáme, že patentovaný způsob odsávání s podporou induktívními vzduchovými proudy, vstřikovanými řadou trysek do prostoru zákrytu je odborné veřejnosti dostatečně znám. Proto se tentokrát především soustředíme na obrazovou informaci, která na praktických ukázkách dokumentuje projekční řešení odsávacích zákrytů v nejrůznějších prostorách.

Ve standardním provedení je tvar zákrytu hranol o výšce 500 nebo 700 mm, bez zkosených stran s hladkým vnitřním profilem. Tento tvar má největší možný akumulační prostor a je možno ho zavěsit jak ke stěně (obr. 1) tak i do prostoru (obr. 2).

Obr. 1		Obr. 2

Způsob zavěšení v prostoru na táhla (závitové tyče), připojení na VZT a zapojení el. systémů ukazuje obr. 3. Je zde vidět nadstavba pro svítidlo, u předního okraje zákrytu kryt nasávacího otvoru indukčního ventilátoru a vedle něho krabice s regulátorem otáček a připojovací svorkovnicí.

Obr. 3	Obr. 4

V případě omezených přístupových cest nebo rozměrných varných sestav je možno zákryty sestavovat do skupin. Jejich sešroubováním a vyplněním spár silikonovým tmelem se dosáhne kompaktního celku. Větší skupinu zákrytů lze sestavit na rám. Obr. 4 představuje skupinu 6 zákrytů na rámu z U profilu, zavěšeném na řetězech.

Extrémní případ je na obr. 5. Větrací strop ze zákrytů se vstřikovým vzduchem INDUCTair^® v kulinární restauraci největší švýcarské banky v Curychu. Spodní strana sestavy je ve výšce 2600 mm nad podlahou, systém odsávacích prvků a vstřikových trysek osazen pouze nad varným zařízením. Tímto způsobem bylo dosaženo minimální, ještě postačující výměny vzduchu v prostoru.

Obr. 5

V plynových kuchyních se setkáváme u výkonnějších přístrojů s odtahy spalin. Spaliny ze zařízení s odtahem musí být vedeny mimo vzduchotechnický systém. Vhodný způsob je vedení odtahu mezerou mezi sestavením zákrytů, překrytou tzv. vykrývacím plechem (obr. 6 a 7).

Obr. 6	Obr. 7

Další obrázky ukazují možnosti spojení zákrytů s interiérem kuchyně. Pro následující příklady platí zásada, že je třeba umožnit přístup k ventilátorku a k regulátoru otáček pro nastavení množství vstřik. vzduchu nebo výměnu při poruše, případně k regulačním prvkům VZT systému. Zabudování do podhledu je zachyceno na obr. 8.

Obr. 8		Obr. 10

Spojení zákrytu se stropem AK plechem ukazuje obr. 9, nebo plastovou folií, obr. 10 a 11.

Obr. 9	Obr. 11

Kuchyně jsou v mnoha případech umisťovány v prostorách s nízkými stropy, s klenbami apod. Pro nízké kuchyně je možno použít provedení OZV .. N, se spodní stranou zkosenou podle obr. 12. Tyto zákryty mají menší akumulační prostor, svítidlo je umístěné za lomenou přední přepážkou a nevyčnívá nad zákryt.

Obr. 12

V případě dvojitých zákrytů typu N (obr. 13) zavěšených v prostoru je podchodná výška pouze po podélných stranách zákrytu.

Obr. 13		Obr. 14

Obr. 14 ukazuje zákryty v klenuté kuchyni nad zařízením, sestaveným kolem středového sloupu. Ventilátorek vstřikového vzduchu je umístěn na zkoseném čele zákrytů.

Na obr. 15 a 16 je zákryt v provedení OZV..N, s bočním zkosením, přisazený ke klenbě velmi nízké kuchyně.

Obr. 15	Obr. 16

Zajímavým řešením jsou zákryty nad otevřenou kuchyní jako součást interieru odbytových prostor stylových restaurací. Obr. 17 a 18 ukazují zákryt, který má sešikmenou čelní stěnu, obloženou patinovanou mědí, dobře ladící s dřevěným obložením a barvou stěn restaurace.

Obr. 17	Obr. 18

Obr. 19 a 20 ukazují zákryt v suterénní části restaurace, koncipované jako pirátská hospoda.

Obr. 19	Obr. 20