Názory politických stran na budoucí energetickou politiku ČR
Původním záměrem tohoto článku bylo zpracovat názory jednotlivých stran na energetickou politiku státu a otázky s tímto tématem související. Při zpracovávní zdrojů informací ve volebních programech jednotlivých stran jsme ale zjistili, že již tento nápad realizoval server EkoList po drátě, který kromě výňatků z volebních programů oslovil jednotlivé strany se dvěma otázkami. Určitým nedostatkem tohoto pečlivě zpracovaného přehledu jsou ale chybějící odpovědi několika stran. Protože je mezi nimi i jedna ze stran, která má reálnou šanci na vítězství ve volbách - ODS, pokusili jsme se získat odpovědi na tyto dvě otázky, ke kterým jsme přidali tři vlastní. Za ODS nám odpověděl senátor Ing. Mirek Topolánek, který se touto problematikou v Občanské demokratické straně zabývá.
 Ing. Mirek Topolánek |
Jaderná energetika bude hrát nadále významnou roli v české energetice a jejím energetickém mixu. Právě jádro a vlastní zdroje uhlí nám umožňují čelit dovozům energie a také dominantnímu postavení plynu. Strategicky a geopoliticky to je klíčové.
2. Podpořila by Vaše strana nějakým způsobem úspory energie a přechod k alternativním zdrojům energie více, než jak je tomu dosud?
Samozřejmě ano, ale je to otázka nástrojů. Úspory energie mohou být motivovány pouze ekonomickou výhodností, tzn. reálná cena energií včetně externalit přinutí velké i malé spotřebitele k racionálnímu chování, tj. k úsporám, a to jak na straně výroby, tak i spotřeby. Dotační politika prostředí deformuje, nedává spotřebitelům relevantní cenovou informaci a destruuje jejich investiční chování. Jediná cesta k podpoře alternativních, ale i obnovitelných zdrojů energie, kogenerací a moderních zdrojů s vysokou účinností nejsou ani zelené halíře, ani ekologické daně, ale pouze na státu zcela nezávislé obchodování s emisemi škodlivin.Příklad USA, Velké Británie, Dánska, Německa a dalších nutí k následování. Prodej emisních certifikátů v aukcích, příp. na komoditních burzách vede k výraznému tlaku na snižování
emisí, řeší problém znečištění systémově a umožňuje výše uvedeným zdrojům energií zlepšit konkurenční pozici na trhu. Není to chiméra, funguje to.
3. Domníváte se, že současná koncepce státní energetické politiky přijaté vládou v roce 2000 odpovídá potřebám ČR a jak hodnotíte uskutečňování této energetické politiky vládou ČSSD?
Současná koncepce SEP je, jak jsem již několikrát napsal, cár papíru, který nepřežil z hlediska shody prezentovaných záměrů a praxe naplňované socialistickou vládou ani první rok své existence. Rozsah tohoto materiálu je nebývalý a ambiciózní cíle přesahují programové prohlášení jakékoli vlády. To, že tato vláda nenaplňovala svou vlastní energetickou politiku je v mnoha ohledech dobře, z hlediska vytváření konkurenčního prostředí a naplňování líbivých proevropských proklamací v SEP velmi špatně a poslední křeče Grégrova integračně-energetického úsilí jsou toho dokladem.
4. Bude ODS pro příští volební období prosazovat v rámci svých možností (ve vládě, v poslanecké sněmovně, v senátu) korekci přijaté státní energetické politiky a pokud ano, v jakém směru?
Energetická politika je (pokud nepočítám ilustrační přílohy) subtilní a několikastránkový materiál, ve kterém je popsán žádoucí energetický mix ČR, nástroje na jeho udržení, příp. prosazování, zásady nového energetického zákona (pokud jej vůbec potřebujeme) a hlavně metody zabezpečení konkurenčního prostředí ve výrobě energií, výstavbě nových zdrojů a vedení, v obchodě s energiemi, deriváty, emisemi apod. Takže odpověď zní: ano korekcím, ano redukcím, ne podpoře partikulárních zájmů, ne monopolům.
Odpovědi vybraných stran na předvolební anketu serveru EkoList po drátě
Otázky:
1. Jakou roli by v energetické politice ČR měla v budoucnu hrát jaderná energie?
2. Podpořila by Vaše strana nějakým způsobem úspory energie a přechod k alternativním zdrojům energie více, než jak je tomu dosud?
Česká strana sociálně demokratická (Jiří Hron, tiskový mluvčí ČSSD):
1. Další využití jaderné energie spojujeme s nezbytným technologickým pokrokem především pokud jde o bezpečnost jaderných elektráren a problémy spojené s likvidací radioaktivního odpadu. ČSSD ve svém Dlouhodobém programu odmítá dosavadní umělé rozdělování ekonomických a ekologických cílů, jejichž vzájemná podmíněnost je stále více zřejmá a nevyhnutelná. ČSSD opakovaně předkládala ústavní zákon o obecném referendu - jak víte, byl těsnou většinou schválen v Poslanecké sněmovně. Očekávali jsme, že Senát zařadí návrh zákona do své agendy na nejbližší plenární schůzi druhé komory parlamentu, ale nestalo se. Umíme si představit, že budoucnost jaderné energetiky (nikoli aktuálně rozhodování o JETE) by mohlo být jedním z témat pro referendum.
2. ČSSD na tuto otázku neodpověděla.
Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (RNDr. Libor Ambrozek, předseda ekologické komise KDU-ČSL):
1. KDU-ČSL nesouhlasí se stavbou dalších jaderných elektráren. Odpovědní politici nemohou souhlasit s provozem technologie, která nemá vyřešeny dlouhodobé dopady svého provozu. Přenášení řešení negativních důsledků našich činů na příští generace je navíc v přímém rozporu s principem trvale udržitelného rozvoje, k němuž se naše strana hlásí.
Z tohoto pohledu velmi kriticky komentujeme také vážné problémy dostavovaného Temelína.
Ministr za KDU-ČSL Martin Bursík v Tošovského vládě prosadil návrh na vytvoření mezinárodní expertní komise k posouzení této elektrárny. Její závěry potvrdily, že je Temelín nerentabilní a zbytečný. Představitelé KDU-ČSL kritizují také demokratický deficit při rozhodování o dostavbě Temelína. Návrh na referendum o Temelínu předložený poslanci Ambrozkem (KDU-ČSL), Mlynářem (US) a Buzkovou (ČSSD) však odmítla sociálnědemokratická vláda a následně smluvně opoziční poslanci.
Současný téměř dvacetiprocentní podíl jaderných zdrojů (JEDu) na celkové (netto) výrobě energie by se po spuštění obou bloků Temelína zvýšil ke 40 procentům. Je otázkou, jak s tak obrovským nárůstem nadbytečné produkce energie naloží vláda či případný budoucí vlastník akciové společnosti ČEZ.
Naše energetická politika naváže na státní program na podporu úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů, připravený Tošovského vládou. Narozdíl od současné vlády budeme jeho aktualizované cíle plnit. Naším cílem je nezaostat za energetickou politikou EU usilující o dosažení 12 procent podílu obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v roce 2010. Podle německého vzoru předložíme zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie. Rozvoj efektivní energetiky i výroby podpoří také naše daňová reforma.
Velmi kriticky se stavíme k privatizačním podmínkám vlády a jejím snahám o vytvoření ještě většího energetického monopolu, které výše uvedeným cílům brání.
2. Náš ministr v Tošovského vládě prosadil návrh státního programu podpory úspor a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Přestože se k němu Zemanova vláda formálně přihlásila, drastickým seškrtáním finančních prostředků jej téměř zlikvidovala. Každý rok jsme se s kolegou Kořistkou z US marně pokoušeli prosadit navýšení příslušných položek státního rozpočtu.
Na tento program hodláme navázat. Budeme prosazovat také návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie připravený podle německého vzoru. Podle analýzy zkušeností zemí EU připravíme návrh ekologické daňové reformy, která zvýhodní energeticky šetrné technologie.
Občanská demokratická aliance (RNDr. Jitka Seitlová, senátorka a předsedkyně Politického grémia ODA):
1. Zásady politiky ODA v oblasti energetiky jsou dány především odpovědí na dvě základní otázky: Jaká je situace energetické soběstačnosti ČR a kde vidíme budoucímu těžišti hospodářské struktury ČR?
ČR je soběstačná produkcí elektrické energie, sezónní nadprodukci po spuštění Temelína vystřídala trvalá potřeba vývozu, který je nucena uskutečňovat v přesyceném trhu za cenu na hranici nákladovosti. Vysokou míru závislosti ČR na dovozu kapalných a plynných paliv umocňuje vysoká spotřeba zastaralých technologií a infrastruktury. Vysoká energetická náročnost tvorby HDP několika násobně převyšuje rozvinuté země a prodražuje finální produkci. Trend i ve vyspělých zemích vede k snižování energetické náročnosti o 2,8 procenta ročně, pokud má ČR dosáhnout standartu znamená to snížení cca 4 procenta ročně.
Zbytek energetických surovinových zdrojů ČR s náročnou těžbou vyžadující rozsáhlé zásahy do prostředí a krajiny, celková rozloha země s vysokou hustotou osídlení a rychle se střídající geologická stavba nejsou podle našeho názoru vhodnými pro nová energetická monstra stejně tak jako k ukládání energetických a jaderných odpadů po těžbě a z výroby.
ODA bude prosazovat snížení energetické náročnosti HDP minimálně o 4 procenta ročně. Dynamický rozvoj ekonomiky chce na rozdíl od současného utápění zdrojů v zastaralých průmyslových kolosech založit na investicích do moderních energeticky efektivních technologií. ODA nesouhlasí s projektem dalších jaderných elektráren na území ČR. Proti energetickým megalomanským stavbám s vysokými ztrátami při přenosu energií a riziky pro okolní prostředí bude preferovat strategií středních a menších energetických zdrojů s plným kogeneračním efektem. Zavedením skutečných ekonomických nástrojů, preferujících energeticky šetrné výrobky, budeme předcházet zbytečnému, a pro občana drahému, nárůstu energetické spotřeby doprovázející žádoucí zvyšování komfortu domácností.
V zatím podceňovaném využití alternativních energetických zdrojů, pokulhávajícím hluboko za standardem okolních rozvinutých zemí, spatřuje ODA další potenciál nevyužitých domácích zdrojů s pozitivním přínosem nejen ekologickým, ale i jako zdroj nového rozvoje lokálního hospodářství a místní zaměstnanosti problémových oblastí venkova. Cílem ODA je do roku 2005 podíl produkce alternativních zdrojů 15 procent.
ODA bude prosazovat plnou liberalizaci trhu s energií, která sníží spotřebitelské ceny a umožní konečnému spotřebiteli vlastní rozhodnutí o preferenci zdroje jím placené energie.
2. Snížení energetické náročnosti a dosažení optimálních technologií ve vztahu k spotřebě energie a neobnovitelných zdrojů by mělo být základním kritériem podpory všech projektů z veřejných prostředků. Výhodnější ekonomické parametry pro alternativní zdroje energie vytvoří již jen samotné zprůhlednění nákladovosti zdrojů (včetně externalit) a srovnatelné právní zakotvení všech typů energie. Do té doby je nutná i cílená účelová podpora alternativních zdrojů. Cílem ODA je do roku 2005 podíl alternativních zdrojů na produkci energií ve výši 15 procent.
Unie svobody - Demokratická unie (RNDr. František Pelc, předseda komise životního prostředí US-DEU):
1. Malou. Domnívám se, že většinovým názorem v US-DEU je ten, že jaderná elektrárna Temelín je posledním příspěvkem v naší cestě rozvoje energeticky náročného hospodářství.
Jaderná energetika má v sobě několik rovin, které je vždy nutné zvažovat - bezpečnostní, environmentální (a to jak pozitivní tak negativní), ekonomickou i energetickou. Po 11. září 2001 rizika bezpečnostní nabyla zásadního významu. Naše hospodářství by se mělo ubírat především směrem snižování energetické náročnosti a podstatně většího podílu ve využívání obnovitelných energetických zdrojů. Pakliže tuto cestu nepodnikneme, bude to špatné jak pro naše životní prostředí tak i pro celkovou ekonomickou prosperitu a konkurenceschopnost. Důležité je, že dostojíme bez problémů Kjótským závazkům díky rozpadu monstrózního komunistického průmyslu v 90. letech bez stavby nových jaderných elektráren. Avšak stejně důležité je, abychom tohoto časového předstihu využili a nepromarnili ho nicneděláním a vývojem samospádem. Tato naše potenciální výhoda se nebude opakovat.
Nikdy by se však nemělo říkat téměř nikdy. Výzkum se vyvíjí velmi rychle a nelze vyloučit, že za několik málo desetiletí může být diskuse vedena v poněkud jiných podmínkách.
2. Na tuto otázku US-DEU neodpověděla.
Pasáže volebních programů některých kandidujících stran týkající se energetiky a odpovědi dalších stran (Česká strana národně sociální, Humanistická aliance, Republikáni Miroslava Sládka, Strana Naděje, Strana venkova - Spojené občanské síly, Strana za životní jistoty, Strana zelených, Volba pro budoucnost) na předvolební anketu najdete ve speciální rubrice serveru EkoList po drátě.
Další oslovené strany - Cesta změny, Česká pravice a KSČM - EkoListu dosud neodpověděly.
