Zákon o DPH se změní, proklíná ho kdekdo

Na pohled drobné nepřesnosti a omyly v jednom z nejdůležitějších daňových zákonů si po jeho dvouměsíční existenci vyžadují výrazné opravy. Ministerstvo financí žádá zákonodárce, aby schválili více než stovku technických změn.

Nový zákon o DPH? Zmatek a arogance státu vůči plátcům, shodují se podnikatelé. Ještě týden před prvním květnem tohoto roku netušili, jakou sazbou budou zdaňovat to které zboží či služby či jak se změní režim uplatňování, výběru a vracení daně z přidané hodnoty. Orientovat se podle původního materiálu ministerstva financí bylo možné jen částečně - zákon doznal v poslanecké sněmovně na poslední chvíli desítek změn.

Za pochodu tak museli plátci "zaplout" do značně změněného systému. "Přirovnat to lze asi k plavbám ve starověku, kdy plavci na moře vyplouvali bez kompasu a přístrojů," odsuzuje přístup státu k podnikatelům Marta Maradová ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Ani více než dvouměsíční fungování v novém systému řadu problémů nevyřešilo. Důkazem je i žádost resortu financí, aby zákonodárci na podzim urychleně změnili zákon ve více než 130 bodech tak, aby (alespoň bez největších zmatků) fungoval už od října.

Žehlení zřejmých omylů
"V této chvíli má ministerstvo hotový materiál, který obsahuje potřebné legislativně-technické úpravy," uklidňuje náměstkyně ministra financí Yvone Legierská, do jejíž kompetence daňová správa spadá. "Nikdo ale nesmí čekat, že by došlo k nějakému přesunu zařazeného zboží nebo služeb do snížené sazby," chladí ministr Bohuslav Sobotka naděje například hoteliérů. Ti stále doufají, že jejich služby budou znovu zatíženy zvýhodněnou pětiprocentní daní.

Co všechno je a není byt
Se zmatky se potýkají všichni - exportéři, dovozci, obchodníci i výrobci nebo obce a neziskové organizace. Podle nich je dokonce v rozporu se stejným předpisem Evropské unie. Jde zejména o výši DPH staveb souvisejících s bytovým domem či rodinným domem, tedy inženýrské sítě, oplocení či garáž. Zatímco v Evropské unii je většina těchto staveb zdaňována sníženou sazbou, v Česku od května platí sazba základní. Ministerstvo tvrdí, že sleva se v unii uplatňuje pouze u sociálního bydlení.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví odhaduje, že jen na inženýrské infrastruktuře tak musí stavebník doplatit deset až třicet tisíc korun, ale i více. To letos dopadne na 20 a příští rok už na 30 tisíc domácností.

"Už od února korespondujeme s ministerstvem financí o snížení sazby na tyto související stavby, tak aby to bylo v souladu s praxí v EU. Dosud však s námi odbor nepřímých daní ani o tom nezačal jednat," říká prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Milan Veverka.

Ministerstvo financí připravuje k této problematice metodický pokyn. "Do měsíce by měl být zveřejněn," řekl Radek Němeček z tiskového oddělení ministerstva.

"Oplocení nehraje velkou roli, to je mimo diskusi, ale přirozenou snahou investorů je mít na inženýrských sítích - to je vodovodu a kanalizaci a podobně, sníženou daň. Bez této infrastruktury nejde domek zkolaudovat," argumentuje Veverka. Stejně tak i garáž je součástí vícebytového domu. "Podle stavebního zákona musí připadat 0,8 garáže na jeden byt v domě," dodal Veverka.

Pro stavební firmy není jasné jakou daň uplatnit u přistavěné garáže. "U samostatné garáže to víme, tam se uplatní 19 procent. Ale jak to řešit, když je garáž přistavěná a není od rodinného domku oddělena obvodovou zdí či z ní lze procházet do domu," ptá se ekonomka společnosti Haas Fertigbau Helena Frýzková.

Podle ní by si měli lidé dát pozor i na to, aby případné nebytové prostory v domku nepřesáhly polovinu zastavěné plochy. Pak by se za stavbu celého domku platila vyšší sazba. Neví se také, zda k nebytovým prostorám připočítat i chodby či schodiště. "V zákoně to není specifikováno, je to sporné," řekla Frýzková.

Také Viktorie Plívová z Hospodářské komory potvrdila, že nejasnosti kolem bytové výstavby jsou jedním z nejčastějších dotazů na informačních centrech komory.

Rozpory v zákonech
Tisíce firem jsou kvůli nesouhře zákona o DPH s jinými předpisy navíc nuceny porušovat zákon.

Například dovozci do dnešní doby nevědí, jaký kurs koruny mají použít při výpočtu zdanitelného plnění. Zda kurs v den příchodu zboží ze zahraničí, jak nařizuje zákon o účetnictví nebo v den vystavení faktury, jak to zase požaduje nový zákon o DPH. Ať už si vyberou kurs ten či onen, porušení jednoho z těchto dvou zákonů se nevyhnou. A nejen auditoři, ale i daňoví poradci jsou na tento zapeklitý problém krátcí.

"Nikdo nám není schopen poradit," řekl finanční ředitel firmy Prakab pražská kabelovna Jaroslav Krňák. Podle něj se ve vedení firmy rozhodli, že přednost tedy dají zákonu o DPH. Teoreticky by sice mohli mít možnost si vybrat vždy ten kurs, který by byl pro ně výhodnější, ale to Krňák zavrhl. "Nemůžeme si takhle vybírat, musíme jet podle toho, co máme ve vnitropodnikové směrnici pro účetnictví v průběhu celého roku," zdůvodnil Krňák. Podobnou zkušenost má například i výrobce počítačů Autocont i jiné podniky. "Kursové přepočty i přesto, že byly upraveny stanoviskem Ministerstva financí stále zůstávají jedním z mnoha nejasných bodů zákona o DPH," řekla daňová poradkyně výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf Olga Švarcová.

Zálohy a obaly
Obchodníkům zase zkomplikovalo život ustanovení o zálohovaných vratných obalech. Ty dříve zdaňovány nebyly. Od letošního prvního května ale stát inkasuje při pohybu vratných lahví v obchodním řetězci 19procentní poplatek. Výjimkou je květen, na tuto platbu dalo ministerstvo generální pardon, protože získané obaly byly v té době nakoupeny ještě bez daně. Obchodníci se netají svou snahou toto ustanovení zákona vrátit do původního znění. Sami ale nepočítají s tím, že by se to podařilo dříve než od ledna příštího roku. Podobný systém je u zatížení daní u záloh obecně, upozorňuje Marta Maradová ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Dříve se totiž daň platila až z konečné faktury, nikoliv ze zálohové. "Toto zcela nesystémové rozhodnutí bez přechodného období, které by umožnilo podnikatelům se na změnu připravit, znamenalo obrovské zatížení i samotné státní správy," říká Maradová.

Podobný problém je při přeúčtování služeb, u nichž nedochází k zisku. Jde především o energie u nájmů a podobně.

Přestože tyto služby od dodávajících společností (plynáren, tepláren, elektrárenských distributorů apod.) může obec přefakturovávat bez zisku, podle nového zákona jde o plnění, které se započítává do obratu. I když to obce netuší, mohou se rychle stát plátcem daně s povinností vést řádně v účetnictví informace o DPH. Zákon navíc nerozlišuje ani to, zda jde o služby související s regulovaným nebo volným nájmem, protože se jedná o samostatná plnění. A sankce stanovené přímo v zákoně za nesplnění povinnosti se registrovat k DPH jsou značné.

Jedno jídlo, dvojí daň
Novela zákona tak zasáhla i denní potřeby jako je stravování - a znovu s mnoha otazníky. Například jídlo servírované v restauraci spadá podle výkladu ministerstva do základní sazby, pokud si ho ale zákazník odnese s sebou, může být uplatněna snížená sazba. Průměrný oběd bez DPH za 60 Kč tak v restauraci přijde strávníka o 11,40 Kč víc s daní. Odnese-li si ale jídlo "v kastrůlku", zaplatí na dani jen tři koruny.