Vodné a stočné podraží

"Když srovnáme cenu vodného a stočného v ČR a v EU, je jasné, že dojde k postupnému zdražení. Cena však musí být sociálně únosná," říká Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí, primátor města Hradec Králové. V nedávných volbách byl zvolen za ODS do Evropského parlamentu.

Co se v oboru vodovodů a kanalizace během vyjednávání před vstupem do Evropské unie nejvíce zanedbalo?

Za největší problém považuji, že zásadní rozhodnutí byla učiněna bez toho, aniž by problematika byla konzultována s představiteli obcí. Přitom splnění závazků stát naložil na bedra municipalit. Teprve v poslední době se představitelé celé řady obcí dovídají, že budou muset nákladně modernizovat čističky odpadních vod nebo dokonce zavést kompletní kanalizační systém. Nikdo jim ovšem už neporadí, kde na to mají vzít peníze.

Současné odhady celkových investic se liší o několik desítek miliard korun. Jaká celková výše těchto finančních prostředků je pravděpodobnější?

Podle expertních odhadů, které máme k dispozici, se musí ve vyjednaném přechodném období, tj. v letech 2004-2010, pro naplnění tzv. Směrnice EU o vodě proinvestovat na 80 miliard korun. V této souvislosti padají však i odhady 100 miliard, právě tak jako 65 miliard. Závisí to na zvolené metodice a odhadech inflace, cenového vývoje, jistě se do odhadu musí promítnout vyšší sazba DPH na stavební práce atd. l když budeme optimističtí a držet se spodního limitu odhadů, není v silách obcí zajistit splnění těchto závazků bez výrazné spoluúčasti státu, a to ani při započtení případných dotací z fondů EU a bez zapojení strategických partnerů měst a obcí do provozování vodohospodářských společností.

Jsme schopni čerpat z fondů EU maximální možnou výši peněz? Kde jinde se ještě dají najít potřebné finance?

Stručně řečeno, je tu minimum informací a návodů či metodiky, kterou právem očekáváme od vlády. Víme, že nám EU nabízí obrovský potenciál. Ale jak ho využít? Víme, že pod sankcemi musíme zajistit čistění městských odpadních vod, ale nevíme, za jakých podmínek můžeme získat dotace, ať už ze strukturálních či kohezních fondů. Víme, že vláda kalkuluje s podílem obecních rozpočtů na spolufinancování investic kolem 25 %, včetně tzv. neuznatelných nákladů, ale to vše při předpokládaném 65% financování z fondů EU. Faktem ale zůstává, že podstatná část připadne právě na municipální sféru. Za současného stavu se lze jen dohadovat, zda to bude 20 či více miliard z obecních rozpočtů. V poslední době se totiž někteří zástupci evropských struktur nechali slyšet, že by bylo spravedlivější kofinancovat z našich národních zdrojů 50 % místo předpokládaných cca 35 %. Pak by se nároky na obecní rozpočty ještě prohloubily.

Jakými dotacemi může obcím přispět stát?

Stát může přispět například ze zdrojů Státního fondu životního prostředí nebo přímo ze státního rozpočtu, neboť jde o veřejný zájem. Kolik však bude v příštím období garantovat, by bylo odvážnou spekulací. Zvláště pak, když se v příslušném vládním usnesení hovoří sice o možnostech úvěrů od Evropské investiční banky, jedním dechem se však konstatuje, že výdajové rámce vládních rozpočtů na příští roky další úvěry neumožňují!

Jak je to s odhadem dalších 100 miliard korun do běžného rozvoje vodárenské infrastruktury?

Osobně tento odhad považuji za seriózní. Přes vysoké tempo investic v posledních 10 letech se zatím nepodařilo deficit dohnat. Navíc tu dnes jsou další nároky spojené s vyššími nároky spotřebitelů, ale také bezpečnostní faktory.

Proč vám tak vadí zástupci firmy CCC? Jde v jejich případě skutečně pouze o profit jejich společnosti? Nejsou jejich argumenty založené na racionálních a objektivních základech?

Osobně proti těmto lidem nic nemám. V poslední době celá řada starostů a členů obecních zastupitelstev dostává od této firmy dopisy s radami jak postupovat ve věci hlasování o přechodu na tzv. provozní model řízení jednotlivých VaK, resp. varování jak nepostupovat a raději nic nedělat. Podle sdělení místopředsedy vlády a ministra financí Bohuslava Sobotky byli z mezirezortní komise pro problematiku vodárenství odvoláni dva její členové kvůli podezření ze střetu zájmů a do budoucna se nepočítá s členstvím soukromých firem v komisích. Byli to právě představitelé výše zmíněné firmy Compas Capital Consult. Jde o společnost, která vlastní menší akciové podíly v některých VaK a hájí tak pouze své obchodní zájmy, nejde jim tedy primárně o "blaho" veřejného sektoru. Rozdíl je hlavně v odpovědnosti obcí za budoucnost efektivního zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odkanalizování.

Jakou zodpovědnost obce mají?

Je třeba si uvědomit, že po roce 2010, tj. po ukončení vyjednaného přechodného období, se předpokládá, že právě obor vodovodů a kanalizací se bude muset obejít bez dotací a financovat se sám. To je obrovský úkol a mnohdy tak představy podobných firem s krátkodobým podnikatelským záměrem jsou v rozporu s municipální zákonnou a dlouhodobou odpovědností.

Jaký předpokládáte vývoj cen vodného a stočného?

Když srovnáme cenu vodného a stočného v ČR a v EU, je jasné, že dojde k postupnému zdražení, cena však musí být sociálně únosná. Je tu spousta práce, kterou je třeba s přechodem na samofinancování oboru udělat a souvisí přímo s realitou přerozdělování zdrojů, rozpočtového určení daní, metodikou odpisů atd. Na druhé straně jsou však jediným reálným výnosem z této činnosti tržby z vodného a stočného. Bude to tedy znamenat využití všech možných faktorů a forem k lepšímu hospodaření a snižování nákladů. Velká část celého trhu již takto začíná fungovat a tzv. provozní model, který nabízí tyto výhody,je jistě možným řešením.