Vše se točí kolem kotlíkové dotace
Kdo nemá své výrobky zařazeny na seznamu státem podporovaných zdrojů tepla, v programu pro který se vžil název „kotlíková dotace“, jako by nebyl. Přítomnost či nepřítomnost konkrétního kotle v této vybrané společnosti se rázem stala pro mnohé zákazníky prvotním kritériem výběru.
Při návštěvě stánku tradičního tuzemského výrobce VIADRUS jsme měli možnost vidět řadu bezesporu prvotřídních výrobků. Kotle jak na dřevo, tak na tříděné uhlí a dřevěné pelety, nebo plynové kondenzační kotle. Průvodcem nám byl marketingový specialista firmy, Ing. Robert Juřeník, který nás informoval, že všechny výrobky jsou podporovány z kotlíkových dotací.
Kotlíková dotace překvapivě nepřišla z Bruselu, ale je plodem Ministerstva životního prostředí. EU se dokonce v prvopočátku bránila na tuto formu podpory kývnout, ale nakonec argumentům našich úředníků podlehla, a tak se u nás rozeběhla monstrózní akce s cílem vyměnit nějakých 300 tisíc neekologických lokálních zdrojů tepla a zajistit tak čisté ovzduší tam, kde si o něm zatím mohou nechat jenom zdát.
Myšlenka podpořit ze státních prostředků obnovu dosluhujících technologií novými, splňujícími požadované limity, není úplně hloupá. Pokud ovšem máme jistotu, že dotované kotle opravdu deklarovaných parametrů v praxi dosahují. A to měla zaručit certifikace výrobků. Jenomže záhy se ukázalo, že objem nachystaných finančních prostředků, počet zkušeben a počet výrobků je natolik nesouměřitelný, že pro výrobce, kteří by certifikaci z kapacitních důvodů nestihli a na seznam se tak nedostali, by to fakticky znamenalo vyloučení z akce, tedy diskriminaci. A tak úředníci zvolili cestu „vlk se nažral a koza zůstala celá“ a nechali výrobce, aby klíčové parametry nemuseli oficiálně ověřovat. Vsadili zkrátka na četné jednání všech zúčastněných, a s tím máme v Česku mnohé zkušenosti…
Místo toho, aby MŽP přiznalo výši státní podpory na základě ověřených parametrů, podporuje rovnostářsky každého, kdo o svém výrobku prohlásí, že je kvalitní. Na Aqua-thermu 2016 bylo proto těžké najít stánek, který by se nepyšnil informací, že vystavované výrobky jsou zařazeny do programu Kotlíková dotace. A zákazníci chodili od jednoho k druhému a kalkulovali, kolik zaplatí stát, kolik oni sami, a kolik na tom ušetří. O hodnoty emisí a účinnosti spalování se zas tak moc nezajímali. A taky proč? Když je hodilo za hlavu MŽP, proč by se jimi měl trápit obyčejný občan?
Podle sdělení zástupce firmy si však VIADRUS, na rozdíl od zmíněných výrobců, kteří si certifikaci kotle určují sami podle svého uvážení, nechává své produkty poctivě testovat v brněnské zkušebně a všechny certifikáty jsou tedy oficiální. Zákazník tak má v případě kotlů VIADRUS jistotu, že deklarované parametry skutečně splňují.
