Dotace a malé a střední firmy

Pro více jak čtvrtinu malých a středních firem se dotace stávají zásadním nástrojem pro jejich rozvoj. Polovina ze všech dotacemi podpořených firemních investic, by se bez dotací vůbec neuskutečnila. Většina firem je s čerpáním dotací spokojena. Malé podniky si ale stěžují na administrativní náročnost a živnostníci na to, že nemohou čerpat i malé částky. Výzkum o vlivu dotací na rozvoj malých a středních firem provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci s ERSTE Bank a agenturou Ipsos.

Průzkumu se zúčastnilo 500 respondentů z řad malých a středních firem, z toho 19 % z nich působí v oblasti stavebnictví. Ze zjištění vyplývá, že firmy si uvědomují velmi dobrou příležitost získat dodatečné zdroje pro svůj rozvoj a věnují tomu nemalou pozornost. Každá osmá firma sleduje pravidelně vypisování dotačních titulů, téměř třetina příležitostně.

Hlavní závěry:

• 39 % malých a středních firem alespoň jednou o dotace žádalo, z toho bylo 62 % firem úspěšných. Nejčastěji se žádá o dotace z evropských fondů (61 % z žádajících firem).
• Téměř polovina firem žádá v dotacích o částku vyšší než milion, nejčastěji na investici nebo vzdělávání. Polovina dotovaných investic by se bez dotace jinak neuskutečnila.
• ¾ firem mají s čerpáním dotací pozitivní zkušenosti. O co menší firmu se ale jedná, o to je spokojenost s vyřízením dotací nižší.
• Polovině firem, které alespoň jednou získaly dotaci, připadá jako největší komplikace složitá administrativa a papírování.
• 41 % firem si žádost nechalo vypracovat od profesionálů, jsou to nejčastěji firmy žádající o částky 1 mil. Kč a více. Tyto firmy také častěji sledují vypisování dotací. Jedná se o větší firmy s 50-250 zaměstnanci.

O dotace alespoň jednou žádalo 39 % malých a středních firem, pravidelně žádá o dotace třetina firem s 50 až 250 zaměstnanci. Téměř čtvrtina firem z těch, které nějakou dotaci získaly, potom žádala o dotační podporu i opakovaně.

Velmi dobře vychází i úspěšnost žádostí, neboť dvě třetiny z těch, kteří o dotaci žádali, finanční zdroje skutečně získalo, přičemž 42 % podniků čerpá částku větší jak milion.

Obr. Výše částky dotace či grantu, jako odpověď na otázku: O jak vysokou částku jste v rámci dotace žádali?

Při zpracování dotačních žádostí 41 % firem využívá externí společnosti, která žádosti zpracovávají. Téměř stejné množství podnikatelů si naopak dokumentaci vyřizují výhradně vlastními silami. Větší procentuální úspěšnost je u firem, které si žádosti zpracovávaly samy. To lze vysvětlit i tím, že žádosti zpracovávané externími společnostmi se týkají velkých projektů, pro jejichž uznání je nutné vyhodnotit mnoho kritérií v nejrůznějších a složitějších vazbách, a tak odhad úspěšnosti žadatele je zatížen větší neurčitostí.

Vcelku příznivě je hodnocena i doba od podání žádosti do jejího vyřízení. 19 % dotačních záležitostí je vyřízeno do jednoho měsíce, 37 % do třech měsíců, na ostatní se čeká déle než čtvrt roku.

Dominantní podíl v dotační podpoře zaujímají evropské strukturální fondy, které využilo 61 % ze všech firem čerpající dotace, s odstupem následují vládní a regionální podpory nebo produkty Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Firmy nejvíce využívají dotace pro investiční rozvoj podniků a dále v oblasti vzdělávání zaměstnanců. V těchto dvou oblastech se čerpá více jak polovina všech zdrojů. O tom, že dotace se začínají stávat zcela klíčovým nástrojem pro firemní investice svědčí i to, že třetina všech firem, které dotace využívají tvrdí, že by bez dotace do investice nikdy nešlo, dalších 16 % by sice investovalo, ale až později. Celkem 4 % firem žádající o dotace připouštějí, že by bez dotací skončily, plných 27 % na ně zásadně sází ve svém rozvoji a pro polovinu podnikatelů je to slušná šance pro posun. Z průzkumu vyplývá, že výše poskytovaných dotací činí u 27 % firem z nich částku vyšší, než je 50 % z celkové investice.

Téměř ¾ firem mají pozitivní zkušenost s čerpáním dotací a grantů, nicméně spokojenost klesá s velikostí firmy. Malým firmám vadí administrativa, živnostníci nejsou spokojeni s tím, že není dostatek tzv. malých dotací. Obvykle poměr přínosu dotace a nákladů na její získání klesá s klesající výší dotace, a to může být případ malých firem.

Graf: Odpovědi na otázku: Kolik procent z celkové investice tvořila dotace či grant při posledním čerpání grantů?

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Firmy se v posledních letech v dotační problematice dobře zorientovaly a je zřejmé, že tato forma podpory je pro ně nejen dostupná, ale i výhodná. Na jednu stranu je dobře, že si tím spolufinancují svůj rozvoj, ale míra závislosti, především na evropských zdrojích roste. Lze očekávat že během několika let bude objem přímých dotací z Bruselu jednoznačně klesat. Pro firmy, které se na tuto skutečnost zavčasu nepřipraví, to může znamenat existenční problémy.“

Tomáš Novotný, náměstek ministra průmyslu a obchodu, odpovědný za sekci fondů EU, výzkumu, vývoje, inovací a investičních pobídek konstatuje: „Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO je stěžejním programem pro podporu českých podnikatelů v programovém období 2014 – 2020. Finanční podpora je poskytována formou dotací a úvěrů. V roce 2017 je OP PIK úspěšným programem z hlediska čerpání evropských prostředků. Reálně je v tomto roce vyčerpáno již více než 6,2 mld. Kč. Úspěšnost čerpání je především měřena objemem tzv. „souhrnných žádostí“, které schvaluje Ministerstvo financí, objem těchto prostředků je následně proplácen EK zpět na účty ČR. OP PIK je k datu 30. 9. 2017 v pořadí druhým programem s nejvyšším objemem těchto prostředků celkem z 9 operačních programů, a to za situace, kdy OP PIK administruje převážně malé projekty zejména na podporu malých a středních firem, přičemž průměrná výše dotace na jeden projekt činí necelých 8 mil. Kč“.

Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů, Česká spořitelna, a.s., k výsledkům průzkumu uvádí: „Z vysokého podílu dotovaných projektů je zřejmé, že řada firem rozhoduje o investicích i na základě toho, zda jsou na ně dostupné dotace. Z toho vyplývá velká odpovědnost vyhlašovatelů programů. Vývoj v příštích letech ukáže, jestli dotační programy byly nastaveny tak, aby založily budoucí prosperitu firem.“

Pokud by dotační tituly dále pokračovaly, bylo by vhodné se zaměřit i na podporu zavádění metody BIM na všech úrovních, tedy nejen v projekci staveb, ale i jejich realizaci a na správě budov. Zejména v souvislosti s přípravou směrnice o povinnosti všechny projekty pro veřejné budovy řešit v BIM.