Alternativní energie

Libor Novák, Zdeněk Kučera
Dotace SFŽP pro fyzické osoby pro rok 2009
Od 20. ledna jsou vyhlášeny pro fyzické osoby j dva specializované programy, na které SFŽP ČR poskytuje podporu. Jsou to programy 1. A. a Kotle na biomasu, 1. A.b Solární systémy na celoroční ohřev teplé vody, 1.A.c Solární systémy na přitápění a na celoroční ohřev teplé vody a 4.A.Tepelná čerpadla.

Zdeněk Kučera
Obec s jedním komínem
Každý, kdo projíždí jakoukoliv českou obcí okamžitě pozná, že zde alespoň jeden obyvatel topí uhlím. Zápach ale i výrazně znečištěné, zdraví škodlivé ovzduší volá po rychlém řešení. To je také jeden z důvodů dotačního programu Ministerstva životního prostředí, kterým už druhým rokem podporuje výměnu starých kotlů za ekologičtější, v nichž se topí dřevem, peletkami či biobriketami. Jistě potřebná věc, ale dala by se řešit možná s větším rozmyslem a programovou energetickou koncepcí obce. Příkladem by mohla být obec Měňany, nedaleko Berouna V devadesátých letech při masivní státní podpoře plynofikace obcí místní obyvatelé toto řešení odmítli, později už zase neměla zájem plynárenská společnost. A tak postupně vznikl plán na obecní kotelnu s rozvodem teplé vody po téměř celé obci. Projektant navrhl samostatnou budovu kotelny s přilehlým prostorem na uložení paliva - především dřevní štěpky a kůry. Kotelna je osazena třemi kotli 2x 450 kW a jedním 220 kW, všechny od výrobce Hamont, včetně dopravníků. Každý obyvatel dostal také z rozpočtu akce vlastní výměník s nastavitelnými programy. Důležitou složkou řešení projektu byly pochopitelně finance. Obec využila dotačních programů Státního fondu životního prostředí, který pokryl přibližně 40% z celkového rozpočtu kolem 40 milionů Kč. Obec uživatelům garantuje pevné ceny za teplo, které jsou skutečně nižší, než byly náklady na vytápění domků např. uhlím. Jestli se dříve protopilo za rok cca 35 tisíc Kč, dnešní ceny vycházejí na 25 - 30 tisíc. Ekologický efekt nepočítaje. Obec Měňany za originální způsob ekologického vytápění celé obce získala hlavní cenu soutěže ENERGY GLOBE AWARD ČR.

Stanislav Němec, Jiří Kalina
Příklad solárního systému pro přípravu TV v bytových domech
Opomíjenou oblastí pro efektivní využití termických solárních systémů jsou bytové domy, či komplexy bytových domů s jednou centrální kotelnou. Více než 40% obyvatel naší republiky žije v objektech s více bytovými jednotkami. Aby mohlo být navrženo kolektorové pole optimální velikosti, je nutné znát konkrétní údaje o spotřebě teplé vody v objektu (důležité pro návrh solárního systému), případně i spotřebě energie, které je nutná pro její ohřev pokud je příprava TV realizována přímo v objektu (důležité pro kalkulaci úspor solárního systému). Pro optimalizaci výpočtu je výhodné znát spotřebu TV v jednotlivých měsících, protože mnohdy existují větší rozdíly ve spotřebě TV mezi jednotlivými měsíci hlavně mezi letním a zimním obdobím. Nejdůležitější údaj je denní spotřeba TV v objektu, podle které se velikost solárního systému navrhuje. Konkrétní popisovaný příklad se týká bytového domu v Brně.

Milan Tomeš
První zkušenosti "zimního chování" plastových FV panelů
Fotovoltaická elektrárna v Žamberku se začala stavět 5. prosince a spuštěna byla 30.prosince 2008! Teoretický výkon je 4896 Wp. Byly použity třívrstvé amorfní plastové panely TEGOSOLAR-UNI SOLAR PVL68. Střecha má sklon cca 40°, orientace 15° od východu směrem k jihu. Korigovaný výkon (80 % orientace, 95 % sklon střechy) je 3720 Wp. Teoretický výkon AC (účinnost měniče a rozvaděčů cca 95 %) je 3535 Wp. Měření bylo provedeno 6. ledna 2009 kolem poledne. Od rána bylo jasné počasí bez oblačnosti. Dopadalo přímé sluneční záření, Slunce bylo nízko nad obzorem. Okamžitý AC výkon FVE byl cca 1300 Wp. Odpoledne s úbytkem slunečního záření výroba elektřiny klesala. Mráz cca -10° C. Z uvedeného testu je možné učinit následující závěry. Sníh odtává a sjíždí z povrchu FV panelů - potvrzeny výhodné vlastnosti plastového krytí. Přemosťovací (bypass) diody fungují - i přes zastínění některých FV panelů nebo jejich částí FVE vyrábí elektřinu. Okamžitý AC výkon FVE je cca 37 % maximálního teoretického AC výkonu. Tím se potvrzuje proklamovaná přednost třívrstvých amorfních panelů - vyšší energetický zisk při nepříznivých povětrnostních podmínkách.

Dušan Schreier
Fotovoltaika pracuje pro domácnost
Ve druhém pololetí roku 2008 byla na střeše bývalé stodoly instalována FVE o výkonu 4,6 kW. Jelikož budova stodoly je relativně daleko od hlavního rozvaděče a vybudování přípojky pro přímý prodej by projekt prodražilo, rozhodli jsme se dodávku vyrobené elektřiny realizovat formou "zeleného bonusu", jinými slovy, že vyrobenou elektrickou energii budeme spotřebovávat v naší domácnosti a nespotřebovaná bude dodávána do sítě. Toto řešení prodeje zvýhodňuje domácnosti s vyšší spotřebou elektrické energie. Zároveň jsme řešili rekonstrukci plynového vytápění, ale rozhodli jsme se pro tepelné čerpadlo. To potřebuje ke svému chodu elektrickou energii, což se ekonomicky doplňuje s nainstalovanou FVE s prodejem za podpory "zeleného bonusu". V průběhu jarních, letních a podzimních měsíců, kdy je sluneční záření nejintenzivnější, je tepelné čerpadlo načasováno tak, aby ohřívalo teplou užitkovou vodu za denního světla prostřednictvím elektřiny vyrobené z FVE. Další alternativou zlepšující ekonomiku by mohlo být pořízení klimatizace napojené na tepelné čerpadlo (fan coil).

Jaroslav Peterka
Mráz a solární termické soustavy
Letošní mrazivý leden vyvolal otázku, jak jsou zabezpečeny solární soustavy na přípravu teplé vody, když musí bezpečně pracovat i v zimě. Hned na úvod je však nutné konstatovat, že soustavy dodané profesionálními firmami by měly mít veškeré zabezpečení a jejich majitelé mohou v noci klidně spát. Kdo obdrží od dodavatele provozní řád, má své povinnosti určeny. V případě nějaké mimořádné události je možné použít tento řád jako právní podklad i pro vyhlášení event. soudního rozsudku. Přesto se podívejme na některé možné záludnosti.

Sníh na kolektorech: Na plochých kolektorech s tzv. celoročním sklonem kolem 45o nevzniká problém, sníh kromě mimořádných sněhových přívalů běžně sjíždí, při nejbližším slunečním svitu tepelnými ztrátami kolektorů postupně odtává a kolektory jsou normálně funkční. Horší je situace s vakuovými trubicovými kolektory.

Primární okruh: Je samozřejmostí celoroční provoz s náplní nemrznoucí kapalina, kterou dodává montážní firma. Zde je určitý problém v tom, aby koncentrace glykolové směsi odpovídala předpokládaným mrazům.

Sekundární okruh: Přestože je před působením mrazu uschován v objektu, může za určitých okolností zamrznutí potrubí hrozit zcela běžně. A to i tehdy, když je potrubí tepelně izolované, což může být i běžný rozvod vody v suterénu. Podmínkou zamrznutí resp. chybou majitele je ponechání letního otevřeného větrání suterénu i v zimě.

Jaroslav Peterka
České panelové domy v lednovém mrazu
O stavu zateplování panelových domů v ČR hovoří Ing. Miloš Hejda, poradce předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev.

Petr Kozma
Zkušenosti z praktického využívání OZE v zemích EU
Vyspělé země EU jednoznačně pochopily význam využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro hospodářství a kvalitu životního prostředí. Některé z nich, zejména SRN, Itálie, Holandsko, Španělsko a Francie, již dříve zavedly legislativní a ekonomická opatření k efektivnímu zhodnocení těchto zdrojů. Lídrem ve využívání OZE v zemích EU je Německo. Nepřetržitě od roku 1990 je v této zemi zaznamenáván trvalý nárůst zejména ve využívání solární energetiky. Využívání a rozvoj obnovitelných zdrojů energie v SRN má jasný legislativní rámec daný zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů, který výrobcům ekologické energie garantuje státem dotované pevné výkupní ceny.

Výrobní, vědecký a finanční potenciál, kterým v oblasti fotovoltaiky disponují v SRN, se projevil již ve významných realizovaných projektech. Jedním z nejvýznamnějších je projekt nazvaný 100 000 solárních střech, realizovaný v letech 1997 až 2000, a to s významnou státní podporou. V rámci tohoto projektu bylo instalováno na střechách rodinných domů sto tisíc fotovoltaických solárních elektráren o celkovém výkonu 250 MWp. Podpora tohoto projektu byla založena na zákonem garantovaných výkupních cenách za kWh čisté vyrobené elektrické energie a na výhodných půjčkách zájemcům o pořízení "fotovoltaické elektrárny". Nyní se realizuje nový program 70 000 solárních střech o celkovém plánovaném výkonu rovněž 250 MWp (průměrný instalovaný výkon jedné fotovoltaické elektrárny je 3,5 kWp), garantovaná výkupní cena "ekologické" elektřiny je 0,4965 EUR kWh. Průměrná investice na pořízení domácí fotovoltaické elektrárny o výkonu 3,5 kWp na střeše rodinného domu v SRN je 16,5 tisíc EUR, což lze při roční výrobě elektřiny 3 000 kWh a výkupní ceně 0,4965 EUR/kWh zaplatit za dvanáct let. Celkový instalovaný výkon 500 MWp na 170 tisících solárních střechách v SRN znamená zásobování elektřinou ze Slunce téměř třičtvrtě milionů obyvatel. Návratnost investic při instalaci malé fotovoltaické elektrárny výkonu 1,5 až 4,0 kWp je 12 až 15 let, přičemž dalších 28 až 35 let tato zařízení produkují elektřinu bezplatně. "Solární" fotoelektrická elektrárna o průměrném instalovaném výkonu 3,5 kWh (na ploše zhruba 30 m2) vyprodukuje za 15 let provozu téměř 65 MWh ekologické elektřiny a za tuto dobu zabrání znečištění ovzduší téměř čtyřiceti tunami oxidu uhličitého.

Menno Bart
Bývalé doly jako zdroj obnovitelné energie
V říjnu minulého roku byl realizován pilotní projekt na využití nového druhu obnovitelé energie k vytápění a chlazení budov. Staré zatopené doly v Heerlenu v provincii Limburg v jižním Holandsku byly využity jako zdroj geotermální energie. V kombinaci s energeticky úspornými domy jde o velmi slibnou technologii.

Díky geotermálnímu teplu země je důlní voda teplá. Čím hlubší šachta, tím teplejší voda v ní. Každých 100 metrů znamená nárůst teploty o 3°C. V hloubce 800 metrů dosahuje teplota vody 30 - 35?C. Uvolněná struktura podloží v šachtách umožňuje intenzivní tepelnou výměnu mezi skálou a důlní vodou. A tak máme co do činění s novým těžitelným zdrojem - lehce dostupnou geotermální energií.

Existují různé způsoby získávání této energie. Nejjednodušší je systém, kdy z jedné šachty odčerpává teplo jedna sonda. Ačkoli jsou náklady na tuto instalaci poměrně nízké, výsledek není optimální. Lepšího výsledku lze dosáhnout dvoušachetní technologií. Jedna šachta s teplou vodou funguje jako zdroj, druhá je využívána k reinfiltraci a stejné schéma platí pro šachty s vodou studenou. Pokud není druhá šachta s teplou nebo studenou vodou k dispozici, lze ji vyvrtat z důlní chodby. Dvoušachetní systémy jsou dražší, ale lze je použít i k chlazení budov. Pilotní projekt v Heerlenu byl prvním projektem v Evropě, který tento systém využil.

Miroslav Urban
Hodnocení energetické náročnosti budov podle nových požadavků
Počínaje rokem 2009 je v České republice povinností pro většinu nových budov a pro některé rekonstruované budovy prokázání splnění požadavku na množství celkové dodané energie do budovy. Tento požadavek podrobně upravuje zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška k § 6a tohoto zákona, vyhláška MPO č. 148/2000 Sb., o energetické náročnosti budov (ENB). Základním hodnotícím ukazatelem ENB je celková roční dodaná energie, která je chápána jako množství energie dodané do budovy, vč. energie vyrobené - produkované, v budově obnovitelnými zdroji energie a spotřebované v budově. Výpočet ENB lze rozdělit na dvě výpočtové úrovně - na úrovni budovy a na úrovni energetických systémů.

Výpočet ENB pro svoji komplexnost a komplikovanost již prakticky nelze provádět ručně a je nutná algoritmizace výpočetního postupu v podobě prostředku pro výpočet - výpočetního nástroje, software.

Po provedení výpočtu je ENB vyjádřena pomocí průkazu, který se skládá ze dvou částí. První část viditelnou a nejznámější představuje grafické znázornění třídy ENB, která zařazuje budovu do třídy ENB pomocí barevně odlišené stupnice. Druhou částí průkazu je protokol průkazu ENB, který popisuje formou vyplněného formuláře budovu jak po stránce stavební a jejích tepelně technických parametrů, tak po stránce jednotlivých energetických systémů, včetně tříd energetické náročnosti pro jednotlivé energetické systémy, pokud jsou v budově osazeny. Výsledné hodnocení představuje tzv. třída energetické náročnosti. Budova by celkově měla dosáhnout minimálně na třídu A-C, třída D-G je z pohledu splnění požadavku vyhlášky nevyhovující.

Zvláštní část ve výpočtu ENB představují obnovitelné zdroje energie (OZE). V případě metodiky výpočtu ENB představují OZE systémová řešení energetických systémů využívající energii získanou z OZE. Pro potřeby metodiky výpočtu se jedná o termosolární systémy vytápění a ohřevu teplé vody, fotovoltaické systémy, zdroje tepla v podobě tepelných čerpadel. Vzhledem k principu výpočtu, je energie vyrobená v objektu pomocí využití OZE a pomocí systémů kogenerace od výsledné spotřeby energie objektu odečítána, výslednou spotřebu dodané energie do objektu snižuje.

Energetické úspory na Stavebních veletrzích Brno
Energetický průkaz a energetický štítek bude s největší pravděpodobností nejdůležitějším tématem nadcházejících Stavebních veletrhů v Brně. Je pochopitelné, že zejména dřevěné stavby mají ty nejvyšší ambice na kategorii A, nicméně pro stavby z kategorie rodinných domů (pod 1000 m2 plochy) tato povinnost nenastává. Ale co není povinností, může být motivací. Nejčastějším tématem převážné řady vystavovatelů a celého veletrhu budou energetické úspory. Pro snazší orientaci návštěvníka je připraven speciální průvodce veletrhem průřezově všemi výstavními expozicemi nabízejícími energeticky úsporné řešení.

Zdeněk Kučera
Nulová silniční daň pro CNG vozidla
Podle novely zákona o silniční dani neplatí od Nového roku majitelé vozidel na LPG, zemní plyn, etanol nebo na hybridní pohon silniční daň. Novela se týká nákladních aut do hmotnosti dvanáct tun a všech vozidel pro přepravu osob. Nárok na snížení sazby daně se v novém zákoně odvozuje od stáří vozidla. Na 48 % snížení sazby silniční daně budou mít nárok vozidla, od jejichž první registrace neuplynulo 36 kalendářních měsíců, snížení sazby o 40 % se bude týkat vozidel po dobu následujících 36 měsíců a snížení sazby daně o 25 % se bude týkat vozidel po dobu dalších 36 měsíců. Snížení sazby daně se tak v závislosti na době od data první registrace dotkne v té či oné míře všech vozidel, od jejichž prvního zaregistrování neuplynulo 108 kalendářních měsíců, což je 9 let.

Karel Merhaut
Solární liga 2008: po pěti letech nový mistr
V soutěži je už na 600 obcí a měst s téměř 10 MWp fotovoltaiky a 20 000 m2 termických systémů. Absolutním vítězem je obec Lešany na Benešovsku, v dílčích kategoriích jsou na čele Plzeň, Dubňany a Rusava. Boom slunečních elektráren nebyl zbrzděn ani odlivem dotací. Nejaktivnější v lize je Plzeňský kraj.

Břetislav Koč
Mozaika z Infothermy
Infotherma je v kalendáři prvním veletrhem se zaměřením na využívání obnovitelných zdrojů energie.

Břetislav Koč
Přichází (konečně) vodíková revoluce?
Ve zvláštním vydání časopisu Evropské komise RTDinfo, věnovaném problematice evropského výzkumu a vývoje, byl před časem otištěn rozhovor s Jeremy Rifkinem, prezidentem "Foundation on Economic Trends" z Washingtonu. Je autorem sedmnácti publikací o dopadech vědy a technologického vývoje do ekonomie, společnosti a životního prostředí. V uvedeném rozhovoru (RTDinfo Special, June 2007) Rifkin předpovídá "vodíkovou revoluci", která by se šíří svých dopadů, především do oblasti energetiky a životního prostředí, měla stát největší příležitostí pro příští velké evropské projekty. Možností produkce vodíku je několik. Aby se ekologický charakter paliva neznehodnotil jeho energeticky nelogickou, případně neekologickou výrobou (například ze zemního plynu) a klasickou distribucí z velkých výrobních závodů na desítky i stovky kilometrů vzdálené čerpací stanice, začíná převládat idea rozptýlené produkce vodíku elektrolýzou vody přímo na čerpacích stanicích s využitím elektřiny, pocházející z obnovitelných zdrojů, především z větrných a fotovoltaických elektráren, které jsou v řadě případů přímo součástí vodíkové čerpací stanice.

Produkce vodíku elektrolýzou by však mohla být i výrazným prvkem stabilizace rozvodné sítě v případě momentálních převisů zdrojů nad spotřebou, například právě v mediálně široce prezentovaných situacích hrozících blackoutů při "nadvýrobě" elektrické energie v regionech s vysokým instalovaným výkonem na větrných elektrárnách. Vodík by tak s porovnatelnou účinností mohl plnit podobnou funkci, jako přečerpávací vodní elektrárny a převedením energie do podoby paliva pro dopravní prostředky by snížil závislost na fosilních palivech. Z hlediska provozovatelů větrných elektráren by perspektivně mohlo být i pro provozovatele větrných elektráren zajímavá i možnost jejich "odstřižení" od dodávek do sítě převedením na spotřebu elektrické energie při výrobě vodíku.

P. Kučera
Socioekonomické aspekty výstavby a provozu větrných elektráren na Moravě
Větrné elektrárny dokázaly rozdělit veřejnost na dva tábory. První skupinou l jsou ti, u nichž se větrné elektrárny těší zájmu a oblibě. V očích lidí druhé skupiny jsou naopak nežádoucím elementem. Zde si položme otázku, která z těchto skupin má v postoji k VE pravdu? Základním kamenem práce bylo dotazníkové šetření obyvatel, které se uskutečnilo v průběhu listopadu 2007 v obcích Pavlov (JI), Břežany (ZN), Drahany (PV), Protivanov (PV), Hraničné Petrovice (OC) a v části města Odry - Veselí (NJ). Respondenty byli obyvatelé obcí ve věku 20 a více let. Odpovídali na 32 převážně uzavřených otázek, které byly směřovány na zjištění postojů k větrným elektrárnám v období před výstavbou a v současnosti. Šetření se zúčastnilo celkem 325 respondentů. Souhrnné hodnoty ukazují, že v době plánování VE bylo "příznivců" (ti kteří souhlasili nebo spíše souhlasili) výstavby 56,9 % respondentů, naopak "odpůrců" (ti kteří nesouhlasili nebo spíše nesouhlasili) bylo 24,9 % všech dotázaných, ostatní byli neutrální. Dalším úkolem práce, bylo zjistit, zda VE přinášejí obyvatelům obcí nějaké problémy a pokud ano, jaké procento dotázaných daný problém pociťuje. Testu lze vyčíst že, před výstavbou byly největší obavy z pohledu respondentů z emisí hluku z VE, z narušení signálu přijímačů, z narušení krajinného rázu a též z blízkosti VE vzhledem k obydlí. Tyto čtyři faktory byly v jiném pořadí považovány za problematické i po určité době provozu. S tím rozdílem, že největším problémem bylo narušení signálu přijímačů a na druhém místě bylo narušení krajinného rázu. Významným poznatkem je změna postojů respondentů vůči VE v čase. S výjimkou narušení krajinného rázu, došlo u všech ostatních problémů ke snížení podílu respondentů, kteří uvedli daný problém v dotazníku. Nejvýraznější pokles byl v případě obav z emisí hluku. Velmi zajímavou je analýza odpovědí na otázku, která zjišťovala postoj respondentů k další výstavbě větrných elektráren v katastru obce. Ze všech dotázaných 27,4 % již nechce žádnou další VE v katastru své obce. Naopak téměř polovina dotázaných je pro výstavbu dalších čtyř a více VE v katastru své obce.

Ohrožení spolehlivosti přenosové soustavy ČR
Během letošní zimy dochází ke značnému nárůstu neplánovaných toků do přenosové soustavy ČR. To vyvolává přetížení některých vedení přenosové soustavy. Příčinou je vysoká výroba ve větrných elektrárnách v severní části Německa. V několika dnech došlo k významnému přetěžování vedení V412 (Hradec-Řeporyje) a k následnému opakovanému neplnění bezpečnostního kritéria N-1. Příčinou byla nadměrná výroba elektřiny z německých větrných elektráren. Tolik stanovisko ČEPS.

S reakcí přišel předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. Téma blackoutu je bohužel často zmiňováno v Česku při povolování nových staveb větrných elektráren. Mluvit o větrných elektrárnách jako o viníkovi možného blackoutu je ale nesprávné, je to stejné, jako obviňovat jaderné elektrárny. Výpadek jaderného bloku taky způsobuje v síti problémy, jen místo přebytku elektřiny je najednou v síti její obrovský nedostatek. Větrné elektrárny, ani jiný zdroj nezpůsobují problémy v síti. Hlavním nedostatkem je struktura sítě, která mnohdy není na nové zdroje včas připravena. Je na provozovatelích přenosových soustav, aby řešili situaci v sítích.

Kancelářské prostory z energetického pohledu
Kancelářské prostory z energetického pohledu
Účelem průzkumu bylo shromáždit informace o potřebách průmyslu a názorech na dnešní a budoucí kancelářské prostory. Průzkum, byl proveden mezi 600 respondenty v Polsku, Maďarsku a Česka. Bylo dotazováno 200 respondentů, kteří zodpovídají za smlouvy o pronájmu a strategické otázky týkající se kancelářského prostoru. Dotazované společnosti jsou aktivní hlavně v těchto odvětvích: výroba, doprava a komunikace, stavebnictví, obchod, informační technologie a telekomunikace, bankovnictví a pojišťovnictví. Společnosti mají minimálně 50 kancelářských pracovníků a alespoň 500 metrů čtverečních kancelářské plochy. Celkově více společností předpovídá, že za rok budou potřebovat stejný kancelářský prostor. Pro respondenty jsou výdaje za energie pro výběr kanceláří druhým nejdůležitějším rozhodovacím faktorem, hned za hlediskem, zda prostory přispívají ke spokojenosti a dobrému pracovnímu prostředí zaměstnanců.

Tomáš Voříšek, Jan Němejc, Michal Bubeník
Potenciál úspor elektrické energie v domácnostech
V loňském roce byl realizován mezinárodní projekt, jenž nese název REMODECE. Jeho cílem bylo získat aktuální a podrobné datové údaje o faktorech majících vliv na spotřebu elektrické energie v evropských domácnostech. Čtvrtina domácností má více než jednu samostatnou chladničku a mrazničku. Byl potvrzen trend preference kombinovaných chladniček, které představují 2/3 instalovaných spotřebičů, 50 % z nich je mladší 5 let a 80 % 10 let. Více než 50 % spotřebičů je ve třídě A či ještě lepší (A+). U praček byl rovněž zjištěn vysoký stupeň vybavenosti - 96 % a relativně nízké průměrné stáří 5 - 6 let. Vysoký podíl spotřebičů (nad 50 %) je také ve třídě "A" a vysoký podíl spotřebičů je s náplní do 5 kg (cca 80 %). V průměru se pere 3 - 4x týdně, průměrná teplota praní je 50 oC, plnění minimálně ze 3/4, prádlo je však málokdy skládáno. Sušičku vlastní jen cca 10 % respondentů, její stáří je většinou do 5 let. Mycí techniku vlastní menšina respondentů, cca 40 %. V každé domácnosti je v průměru téměř 20 světelných zdrojů. Stále je velký počet žárovek - více jak 9 ks, druhé nejčastější jsou již CFL 4,5 ks, pak halogenové zdroje (hlavně NN) a v kuchyni je obvykle lineární zářivka. U spotřební elektroniky (TV, domácí kino, VHS, DVD, Hi-Fi, satelit, set-top box) převažuje ponechání v režimu stand-by, při budoucí obnově TV je významná preference technologie LCD. U kancelářské techniky (PC, monitor, tiskárna, repro, fax, modem atd.) je sice uvedeno řádné vypínání, existence stand-by je však nevědomá, byla potvrzena malá znalost významu loga Energy Star.