Denní zprávy z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2009 - sobota 28. 11.

Tisková zpráva

z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2009

sobota 28.11.2009

Tyto tiskové zprávy pro Vás připravuje redakční tým odborného internetového portálu TZB-info, který
poskytuje online zpravodajství z veletrhu.
stánek a redakce: hala 4, stánek č. 449, e-mail: kontakt@tzb-info.cz.

Pozvánka na dnešní den

10.30 - 14.00 - Seminář pro laickou veřejnost: Jak efektivně žádat o podporu Zelená úsporám (Hala 2D)

Zajímavosti k vybraným tématům z jednotlivých oborů

z oboru VYTÁPĚNÍ
VÝZNAM MAR V PROJEKTU VYTÁPĚNÍ

V praxi se stále často setkáváme s poněkud schizofrenním přístupem topenářů k oboru měření a regulace (MaR). Na jedné straně projektant topení nebo topenář projektanta MaR přehlíží jako někoho, kdo v časovém harmonogramu "přijde až po něm", a staví ho před své hotové řešení, naproti tomu pokud při uvádění do provozu nebo během zkušebního provozu zařízení nefunguje správně, spoléhá na technika MaR jako na zachránce, který "to zareguluje tak, aby to chodilo".

Velmi důležitým klíčovým slovem, u nás stále opomíjeným, je standardizace - používání opakujících se řešení. Hydraulická zapojení, která v projektech nacházíme, jsou opravdu rozmanitá. Důvod? Na rakouském nebo německém trhu projektant navrhne řešení podle něj technicky správné a ručí za ně. Využívá-li standardních stavebních kamenů (směšovacích uzlů, sestav kotlů apod.), ušetří si práci s projektováním a umožní to i dalším profesím, které na jeho systém navazují. Při tlaku investora na snížení ceny profesista za svým projektem stojí a nezpochybní jej. U nás však začne projektant vymýšlet, co vše by mohlo být jinak, a tím vznikne leckdy komplikovaný systém, který přináší provozní problémy. Samozřejmě nelze bezhlavě přejímat cizí zapojení, například topné okruhy vzduchotechnických jednotek bez oběhových čerpadel, v Belgii tak oblíbené. Standardní hydronické okruhy ovšem poté umožňují použít standardní regulační systémy, tedy několikanásobně levnější parametrovatelné regulátory místo volně programovatelných (DDC) jednotek. U nestandardních zapojení se tedy náklady ušetřené optimalizací v první fázi (topení) pak utratí ve fázi další (MaR, elektro).

Na druhou stranu pomocí aplikačního softwaru lze napravit některé nedostatky, vzniklé již v projektu topenářském. Většinou se ale jedná o jakési kompenzování chyb a ne o řešení ekvivalentní řádně naprojektovanému topnému systému; typicky se v zimě udržuje natvrdo pootevřeným ventilem minimální teplota na nedostatečně izolovaném potrubí, samozřejmě za cenu zvýšených provozních nákladů.

Na koordinaci ze strany investora nemůžeme spoléhat, jednak oboru málokdy rozumí, jednak náklady na MaR představují zlomek (3 až 4 %) celé investice a tedy jsou "pod jeho rozlišovací schopností". Navíc většina z nich nestaví dvě budovy stejného typu ve stejné generaci technologií, a tedy nemá možnost poučit se z vlastních minulých projektů. Stavební firma má zájem snížit náklady na subdodávky, a tedy i na jejich koordinaci, přístup jiný, než "pánové, vyměňte si vizitky a domluvte se" je naprostou výjimkou.

Zvlášť u rekonstrukcí stojí za to informovat všechny zúčastněné, jak přesně a v jakých fázích bude stavba probíhat - pokud se k projektantovi topení nedostane informace, že během dvou let se chystá výměna oken a izolace fasády, má to samozřejmě vliv na spočítaný topný výkon a tedy i na výkony čerpadel, dimenzování rozvaděčů apod. Zároveň je nutné už při počátečních kalkulacích brát v úvahu všechny profese: může se stát, že při ponechání části stávajícího systému je výsledek dražší, než zcela nová kotelna - právě proto, že se znovuoživení staré regulace a její přizpůsobení novému topnému systému kalkulovalo jen jako standardní servisní zásah a nikdo nepočítal s omezenou flexibilitou původního řešení nebo se součástmi, které "nepřežily rekonstrukci".

z oboru VĚTRÁNÍ A KLIMATIZACE
KOMFORTNÍ KLIMATIZACE

Úprava teploty a vlhkosti vzduchu a větrání patří k historicky nejsledovanějším parametrům prostředí, které ovlivňují bezprostředně fyzický i psychický stav člověka i funkci technologií. Počátky klimatizace, založené na přirozených principech proudění, přenosu tepla a vlhkosti, nalezneme již v minulosti. V Indii, za horkého období, bylo využíváno intenzivního stabilního proudění větru - přes otvory na návětrné straně budov byly zavěšovány vlhčené rohože k chlazení vzduchu vypařováním. Prvky úpravy vzduchu, které formovaly klimatizaci, byly uplatněny v Anglii v druhé polovině 19. století v několika budovách (parlament v Londýně, koncertní hala v Liverpoolu). Historicky první záznamy o komfortní klimatizaci jsou od amerického lékaře a technika Dr. Johana Gorrie, jehož návrhy vycházely z lékařských zkušeností s malárií - v roce 1844 navrhuje, aby "domy v teplých krajinách byly stavěny s tepelnou izolací a aby byly vydávány prostředky na snížení teploty a zmenšení vlhkosti vzduchu".

Klimatizační technika v průběhu minulého století až do dnešní doby prodělala výrazný rozvoj jak v oblasti metod úpravy vzduchu, tak v konstrukci prvků a systémů. V zásadě se klimatizace zaměřuje na dvě cílové skupiny: osoby a technologie.

Klimatizace pro osoby - komfortní klimatizace - upravuje dvě hlavní veličiny tepelného a vlhkostního stavu ovzduší (teplotu vzduchu a relativní vlhkost vzduchu) a je vždy spojena s větráním. Protože tepelná pohoda osob záleží nejen na těchto dvou veličinách, ale i na teplotě stěn místností, byla v současné době pro hodnocení tepelného stavu prostředí pro osoby zavedena další veličina, kterou lze v prostředí měřit a která, kromě teploty vzduchu, zahrnuje i teplotu stěn - operativní teplota. Operativní teplota v prostředí pro pobyt osob se zpravidla významně neliší od teploty vzduchu (rozdíly jsou 1 až 2 K, v zimě je operativní teplota nižší, v létě vyšší než teplota vzduchu).

Optimální hodnoty teploty vzduchu, resp. operativní teploty závisejí na intenzitě fyzické činnosti; pro člověka, který vykonává velmi lehkou fyzickou práci, se požaduje operativní teplota v zimě 22 °C, v létě s rostoucí teplotou venkovního vzduchu až 26 °C. Důležité je, aby teplota vnitřního vzduchu v místnostech v letním období nebyla výrazně nižší než teplota venkovního vzduchu - doporučuje se maximální rozdíl 6 K; důvodem je riziko nachlazení osob při přecházení z teplého venkovního prostředí do chladnějšího klimatizovaného prostředí. Jako optimální hodnota relativní vlhkosti vzduchu pro osoby se uvádí 50 %, připouští se však i širší rozmezí - max. 30 až 70 %. V zimním období, již pro dodržení relativní vlhkosti vzduchu 40 %, je třeba vzduch vlhčit; v létě v klimatických podmínkách ČR, i bez úpravy vlhkosti v klimatizačním zařízení, zpravidla vlhkost vnitřního vzduchu nepřekročí 60 %.

Nedílnou součástí komfortní klimatizace je větrání - přívod čerstvého venkovního vzduchu do vnitřního prostředí. Již v roce 1877 Max von Pettenkofer stanovil, na základě limitní hodnoty obsahu oxidu uhličitého v místnostech kde pobývají lidé, dávku čerstvého venkovního vzduchu přibližně 30 m³/h os. Přívod (upraveného, filtrovaného) venkovního vzduchu má být vždy součástí klimatizačního systému, jen ve výjimečných případech lze připustit větrání přirozené - okny. V místnostech, kde z výrobních technologií unikají do prostoru látky škodlivé lidskému zdraví, jsou definovány limitní obsahy (koncentrace) specifických škodlivin v ovzduší - přípustné expoziční limity; jejich nepřekročení musí zajistit větrání.

z oboru STAVBA A ENERGIE
NOVÁ VYHLÁŠKA O TECHNICKÝCH POŽADAVCÍCH NA STAVBY

Důležitý pro obor je také seznam nových vyhlášek, norem a nařízení. Aktuální vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby nabyla účinnosti v srpnu letošního roku. Je doprovázená novelou č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Nová vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen TPS) reaguje na zmocnění obsažené v ustanovení § 194 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), které zmocňuje ministerstvo pro místní rozvoj k vydání právního předpisu k provedení ustanovení § 169, tj. obecných požadavků na výstavbu. Jak je patrné z názvu vyhlášky, TPS stanoví pouze stavebně technické požadavky a neobsahuje již žádné územně technické požadavky na stavby a jejich umisťování. Tato situace je řešena novelou, resp. doplněním vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území o ta ustanovení, která by z dřívější vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu byla jinak bez náhrady zrušena.

Základní právní rámec pro uplatňování obecných požadavků na výstavbu je stanoven v § 169 odst. 1 stavebního zákona. Všem účastníkům investičního procesu, tj. právnickým a fyzickým osobám a orgánům veřejné správy je zde uložena povinnost, aby při přípravě, povolování, realizaci, užívání a odstraňování staveb postupovali v souladu se záměry územního plánování s obecnými požadavky na výstavbu. Vedle této obecné povinnosti, stavební zákon obsahuje v dalších ustanoveních výslovný odkaz na obecné požadavky na výstavbu jako povinný podklad, který je nutné respektovat při uplatňování některých jeho ustanovení. Jde především o ta ustanovení, jež se týkají územního a stavebního řízení, ohlašování a povolování staveb, užívání, kolaudačního souhlasu, podmínek pro odstraňování staveb a dále ustanovení upravující výkon projektové činnosti a provádění staveb.

Soubor současně platných právních předpisů provádějících obecné požadavky na výstavbu podle zmocňovacího ustanovení § 194 stavebního zákona je následující:

Obecné požadavky na využívání území:

• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. (účinnost novely 26.08.2009)

Technické požadavky na stavby - stanovené prováděcími právními předpisy:

• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby - účinnost 26. 8. 2009 - (platnost na území ČR s výjimkou území hl. m. Prahy)
• vyhláška hl. m. Prahy č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění nařízení hl. m. Prahy č. 7/2001 Sb. HMP, č. 26/2001 Sb. HMP, č. 7/2003 Sb. HMP, č. 23/2004 Sb. HMP a č. 2/2007 Sb. HMP (platnost na území hl. m. Prahy)
• vyhláška MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
• vyhláška č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla

Bezbariérové užívání stavby

• vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění vyhlášky č.491/2006 Sb.

z oboru OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
NOVÉ STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Na podzim letošního roku byl vládě předložen návrh aktualizace Státní energetické koncepce (MPO) a krátce na to Politika ochrany klimatu (MŽP). Státní energetická koncepce určuje strategické cíle v energetice do roku 2030 a výhled do roku 2050. Politika ochrany klimatu se věnuje energetickým zdrojům zejména z důvodu, že se jedná o nejvýznamnější zdroj emisí skleníkových plynů.

Zatímco návrh aktualizace Státní energetické koncepce předpokládá růst, případně stagnaci spotřeby energie, Politika ochrany klimatu poukazuje na obrovský potenciál úspor energie a na opomíjenou skutečnost, že tento potenciál je dostupný za podmínek ekonomické návratnosti vložených prostředků.

Z hlediska závazků ČR, které vyplývají z našeho vstupu do EU, jsou významné dva milníky:

• 8 % podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010 - indikativní cíl určený na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Česká republika přijala tento cíl v souvislosti se vstupem do EU v roce 2004.
• 13 % podíl OZE na výrobě elektřiny v roce 2020 - závazný cíl podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

V minulosti MPO opakovaně upozorňovalo, že podíl 8 % energie z OZE s vysokou pravděpodobností nebude splněn. Jedním z důvodů je, že nebyla zavedena ekologická daň pro konvenční zdroje energie a podpora výkupních cen elektřiny z OZE byla uzákoněna teprve v roce 2005 s platností od roku 2006.

Podle předběžných údajů ERÚ byl v polovině roku 2009 podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny asi 6,5 %. Podle zpřesněných analýz MPO dosáhly v roce 2007 obnovitelné zdroje podíl 6,4 % na spotřebě primárních zdrojů energie. Pokud dojde v příštím roce k dalšímu poklesu spotřeby energie, je šance na dosažení indikativního cíle vyšší.

z oboru VODA A KANALIZACE
DOTAČNÍ TITUL NA REKONSTRUKCI OLOVĚNÝCH ROZVODŮ

Dotační titul na rekonstrukci olověných rozvodů je vyhlášen i pro rok 2010, v současné chvíli je možné již podávat žádosti.

Cílem podprogramu "Podpora oprav domovních olověných rozvodů" je zkvalitnění bytového fondu výměnou domovních olověných rozvodů. Tím se docílí snížení obsahu olova v pitné vodě. Tento požadavek vychází ze závazku České republiky zajistit implementaci právních předpisů Evropských společenství v oblasti životního prostředí, které se týkají obsahu olova v pitné vodě. Směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu stanoví minimální požadavky pro vodu určenou pro lidskou spotřebu a hodnota ukazatele pro obsah olova v litru pitné vody je 10 g. Tato hodnota ukazatele musí být docílena nejpozději do listopadu 2013, tj. do 15 let od nabytí účinnosti Směrnice.

Podprogram Podpora oprav domovních olověných rozvodů stanovuje podmínky pro poskytování státních dotací na snížení obsahu olova v pitné vodě výměnou domovních olověných rozvodů vody za rozvody zdravotně nezávadné v trvale obydlených stavbách pro bydlení, tj. v bytových a rodinných domech, postavených na území České republiky (dále jen "dům"). Dotace poskytnutá z tohoto podprogramu musí být vyčerpána v roce 2010.

Lhůta pro doručení žádosti na Odbor podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj začíná běžet dnem 11. listopadu 2009 a končí dnem 1. února 2010.

Více o problematice najdete na www.tzb-info.cz v oblasti Voda a kanalizace. Je zde vysvětlena jak vlastní problematika olova v pitné vodě tak i dotační tituly z předchozích let a informace související s podáním žádostí (např. doložení obsahu olova)