Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Denní zprávy z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2009 - pátek 27. 11.

Čtvrtý den veletrhu nabízí seminář o energetické náročnosti budov ve vztahu k evropským normám, národní workshop Ligy ekologických alternativ a pokračování konference TZB, tentokrát s tématem Větrání a klimatizace.

Tisková zpráva

z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2009

pátek 27.11.2009



Tyto tiskové zprávy pro Vás připravuje redakční tým odborného internetového portálu TZB-info, který
poskytuje online zpravodajství z veletrhu.
stánek a redakce: hala 4, stánek č. 449, e-mail: kontakt@tzb-info.cz.


Pozvánka na dnešní den

11.00 - 14.30 - Seminář: Energetická náročnost budov a evropské normy (Sál č. 2, foyer)
11.00 - 14.30 - Národní workshop Ligy ekologických alternativ - (NE)chceme solární boom? (Hala 2D)
14.30 - 16.30 - KONFERENCE TZB 2009: Větrání a klimatizace (Hala 2D)


Zajímavosti k vybraným tématům z jednotlivých oborů

z oboru VYTÁPĚNÍ
ÚSPORY ENERGIE V BYTOVÝCH DOMECH

Monitoring energií a jeho vyhodnocování je hlavním nástrojem energetického managementu - jednoho z významných opatření vedoucí k úsporám energie, nebo k jejich zachování. Zabývá se trvalým sledováním provozu, pravidelnými odpočty a vyhodnocováním spotřeby energií v budově, které jsou porovnávány s hodnotami projektovanými (u nových objektů), nebo hodnotami danými energetickým auditem po realizaci úsporných opatření. Cílem energetického managementu je správný provoz a rychlé zjištění chyb technických instalací, snížení spotřeby energie, vyhodnocení důsledků energeticky úsporných opatření a časové řízení pracovníků provozu a údržby.

Abychom mohli říct, jestli je spotřeba energie v budově v souladu s projektem, nebo je po realizaci úsporných opatření taková, jakou předpokládá energetický audit, používá se pro srovnání tzv. E-t křivka. Je to závislost spotřeby energie v budově vytápěné plochy za dané období na průměrné venkovní teplotě v tomto období (období = většinou 7 dní).

Všechny body křivky by měly ležet v jakémsi pásu bez výrazných odchylek. Pokud se vyskytne odchylka výrazně vyšší, jedná se o špatný odečet nebo chybu v systému. Menší odchylky mohou být způsobeny špatným regulováním otopné soustavy a chováním obyvatel budovy (časté dlouhodobé větrání, přetápění místností). Výhodou 7denního monitorování je, že na tyto chyby se přijde velmi brzo a může se sjednat rychlá náprava, což opět vede k zamezení zbytečných energetických ztrát.

Pokud je pro budovu vytvořena E-t křivka a funguje nadále systém monitorování spotřeb a vnějších teplot, jsou porovnávány aktuální 7denní hodnoty s křivkou. Pokud se některý z bodů vyskytne významně mimo, je nutné co nejdříve na tuto skutečnost co nejdříve zareagovat, zjistit příčinu a chybu odstranit.

Příklad úsporných opatření realizovaných na monitorovaných domech:

  • Tepelná izolace potrubí a armatur vytápění
  • Organizační opatření, energetický management, úsporné žárovky
  • Vyregulování systému vytápění, termoregulační ventily
  • Modernizace rozvodů a ohřevu teplé vody (TV)
  • Výměna oken
  • Zateplení obvodových stěn
  • Zateplení podlahy nad suterénem
  • Zateplení střechy
  • Řízené větrání s centrální jednotkou a zpětným získáváním tepla
  • Úsporné výtokové armatury TUV

z oboru VĚTRÁNÍ A KLIMATIZACE
TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ

V současné době se význam teplovzdušného větrání a vytápění stále zvyšuje. Nejprve je třeba uvědomit si rozdíl mezi teplovzdušným větráním a teplovzdušným vytápěním:

  1. teplovzdušné větrání - do místnosti či celého objektu se přivádí minimálně množství čerstvého vzduchu dané doporučenou intenzitou výměny vzduchu I (m3/hod) a o stejné teplotě jako je teplota vnitřní ti. Tepelné ztráty Qztr hradí jiný systém, nejčastěji otopná soustava s otopnými tělesy nebo podlahová otopná soustava.
  2. teplovzdušné vytápění - do místnosti či celého objektu se přivádí minimálně množství čerstvého vzduchu dané doporučenou intenzitou výměny vzduchu I (m3/hod). Teplota přiváděného vzduchu tp je o tolik vyšší, aby bylo zajištěno také krytí tepelných ztrát (čím menší bude hodnota potřebné energie kWh/m2.rok, tím bude menší potřebný teplotní rozdíl).

Zařízení pro teplovzdušné větrání a vytápění jsou dnes už kompaktní jednotky malých rozměrů, jejichž instalace nevyžaduje žádné speciální prostory a také potrubní rozvody vzduchu nevyžadují žádné rozměrné technické kanály a je možné je vést běžnými stavebními konstrukcemi.

Mezi hlavní výhody mimo jiné patří:

  • Naprostá kontrola kvality vzduchu v místnosti a zajištění splnění hygienických požadavků.
  • V rámci modernizace starších objektů, dochází nejen k zateplení budov, ale i k výměně starších oken za nová, těsná okna. Tím je potlačena přirozená infiltrace, byt není řádně provětráván a potom dochází nejen ke škodám majetkovým (plísně), ale i k újmě na zdraví osob. Využitím teplovzdušného větrání je možné infiltraci nejen zcela nahradit, ale znehodnoceným odváděným vzduchem, který jinak zůstává nevyužitý, můžeme předehřívat venkovní přiváděný vzduch. Jedná se o rekuperaci.
  • U správně navržených a dostatečně tepelně izolovaných domů plně nahradí teplovodní otopnou soustavu.
  • Při použití solární teplovzdušné soustavy (teplovzdušné kolektory, případně solární prostor s cirkulací do vytápěných místností), jako doplňkového zdroje tepla, pracují kolektory s vyšší účinností přeměny sluneční energie v teplo, než teplovodní solární soustava (vzhledem k tomu, že teplota přiváděného vzduchu je nižší než teplota ve vodní otopné soustavě).
  • Přívod venkovního vzduchu do objektu může být uložen v zemi. V zimním období se studený vzduch předehřívá v zemském masivu. Dochází tak k dalším úsporám potřebné energie pro potřebný ohřev. V letním období se přiváděný vzduch naopak ochlazuje a zčásti tak odvádí tepelné zisky objektu.

Nevýhody:

  • Během modernizace starších objektů se mohou vyskytnout problémy s umístěním vzduchovodů pro přívod čerstvého venkovního vzduchu a pro odvod znehodnoceného vzduchu.
  • Důležité je, z hlediska hluku, umístění sacích a výdechových otvorů.

z oboru STAVBA A ENERGIE
PASIVNÍ DŘEVOSTAVBY A JEJICH KONTROLA BLOOWERDOR TESTEM

Vývoj provedení difuzně otevřených skladeb pasivních dřevostaveb je bezesporu ovlivněn dostupností určitých materiálů na trhu stavebních hmot; Je podmíněn také zvládáním technologických postupů i překonáváním zažitých stereotypů. Začátky jsou spojené s osvojením logiky asi nejrozšířenějšího typu fošinkové konstrukce. Konstrukce spolu s OSB deskami tvoří vylehčenou racionální statickou strukturu, jež by měla být i levná.

Klíčové pro pasivní dům je dostat pod kontrolu řízené větrání. To představuje vytvoření těsné stavby s parametry prověřenými Blowerdoor testem. Pro zdárný průběh dokončení stavby v požadované kvalitě je důležité naplánovat test těsnosti v pravou chvíli. To znamená organizovat stavbu k celkovému opláštění parotěsnou vrstvou včetně osazením výplní otvorů, prostupy opláštěním (voda, kanalizace, elektro, VZT, světlovody, komín atp.) vše dotěsněné parotěsným tmelem páskami a těsnicími tvarovkami. To je ta správná chvíle k provedení testu - než se začnou rozvíjet dokončovací práce.

Testy vzduchotěsnosti a termovizní prověrky jsou nutnou (i když ne vždy dostačující) podmínkou pro úspěšnou realizaci energeticky úsporného domu jakékoli úrovně. Úspěšnost v těchto testech je (mimo jiné) jistou zárukou obecné kvality stavby a předpokladu její vysoké trvanlivosti. Ostatními, obecně známými důvody nutnosti vysoké vzduchotěsnosti zůstávají: minimalizace energetických ztrát nekontrolovanou výměnou vzduchu, účinnost rekuperačních výměníků vzduchotechnických jednotek a zamezení transportu vzdušné vlhkosti do roviny izotermy rosného bodu v konstrukci budovy.

A čemu se raději vyhnout u dřevostaveb? Akademický architekt Aleš Brotánek říká: "Mám obavu, že v budoucnu bude dřevostavbám dělat špatnou pověst konstrukce, která se bohužel dost rozšířila. Lze ji přirovnat spíše k časované destrukci, než k použitelnému systému. Konstrukce má vnější opláštění OSB deskami na fošinkovém skeletu a k tomu ještě přidanou izolaci polystyrénem. Je otázkou, co asi udělá kondenzovaná vlhkost v izolaci, pokud je z vnější strany fasáda omezeně prodyšná. Funkci parobrzdy zde teoreticky přebírá vnitřní parotěsná fólie, která vyžaduje extrémně pečlivé provedení lepených spojů a nepoškození při provádění stavby, instalací i během provozu domu, zvláště pokud fólie může být i těsně pod sádrokartonem. Je vysoce nepravděpodobné, že všichni obyvatelé budou poučeni o chování v takové stavbě, kde pouhé pověšení obrázku na stěnu (zavrtání hmoždinky do vnitřního pláště skrz zranitelnou fólii) může porušit vzducho a parotěsnou vrstvu a spustit kondenzaci vlhkosti v izolaci, která nemá šanci ji dostatečně rychle opustit..."

Benevolence daná praxí se však netýká domů pasivních, kde by test těsnosti měl být nutnou podmínkou. Kombinace kontroly termovizní a testu těsnosti umožňuje prověřit včas vlastnosti staveb, aby odpovídaly projektovaným požadavkům. Způsob provedení tzv. hlavní vzduchotěsnicí vrstvy (HVV) je závislý na konstrukci hlavní, i když se mnohé způsoby mohou úspěšně prolínat. Ověření účinnosti obálky pomocí termovizní techniky není nutné omezovat pouze na vyhledávání tepelných mostů na závěr stavby. Opomenutí tepelněizolační výplně mezi konstrukcí lze ověřit již v ranném stádiu ihned po zakrytí. Přistupujeme k tomu však pouze za příznivých povětrnostních podmínek, při dostatečném teplotním spádu, při minimalizaci ovlivnění sluncem, větrem a deštěm.

z oboru OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
AKČNÍ PLÁN PRO BIOMASU

Biomasa v současnosti mezi obnovitelnými zdroji v České republice jednoznačně dominuje. Je to dáno především skutečností, že biomasa je tradiční palivo pro vytápění staveb na venkově. Rovněž investiční náklady vztažené na jednotku výkonu patří mezi obnovitelnými zdroji k nejnižším. Hlavní využití biomasy je a pravděpodobně zůstane ve výrobě tepla.

Biomasa je však v současnosti využívána i k výrobě elektřiny spoluspalováním s uhlím v konvenčních elektrárnách a nověji i v elektrárnách využívajících čistou biomasu. Další možností je využití zejména odpadní biomasy k výrobě bioplynu s jeho následným využitím ke kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách.

V oblasti energetického využití biomasy existuje na evropské úrovni akční plán Biomasa. V současnosti jsou na jeho základě zpracovávány národní a následně regionální akční plány. V České republice byl Akční plán pro biomasu po dlouhých průtazích schválen, připravuje se regionální dokument v Jihočeském kraji. Česká republika patří k několika málo státům Evropské unie, které již mají Akční plán zpracován. Jistou nevýhodou je, že cíle nejsou definovány jednoznačně a nejsou závazné.

Nejvyšší kontrolní úřad na základě kontroly využití finančních prostředků Státního programu na podporu úspor a využití obnovitelných zdrojů energie doporučuje definovat priority podpory obnovitelných zdrojů. Jako nejperspektivnější z krátkodobého hlediska se jeví biomasa. Rovněž návrh aktualizace Státní energetické koncepce předpokládá v nejbližší době větší zaměření na podporu rozvoje energetického využití biomasy.

z oboru VODA A KANALIZACE
V LISTOPADU ZAČALA PLATIT NOVÁ VYHLÁŠKA PRO BEZBARIÉROVÉ VYUŽÍVÁNÍ STAVEB

Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb nabylo účinnosti 18.11.2009. Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen "osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace").

Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace nebo jednoduchého technického popisu záměru, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb nebo zařízení a při kontrolních prohlídkách staveb. Týká se staveb pozemních komunikací a veřejného prostranství, občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty (dále jen "bytový dům"), upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení, objektů pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením (dále jen "stavby pro výkon práce").

Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují, u staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.

Je skutečností, že úprava staveb dle této vyhlášky znamená zvýšené finanční nároky , mnohdy hledání netradičních řešení, ale jak řekla Ing. arch. Daniela Filipiová, exministrině zdravotnictví a předsedkyně pracovní skupiny na odstraňování bariér při České komoře architektů: "možná není od věci říci, kdo jsou lidé se sníženou schopností pohybu a orientace. Jsou jimi osoby postižené pohybově, zrakově a sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a rodič s dětmi do tří let. Takže poměrně velké procento obyvatel a ne jen pár vozíčkářů, kteří chtějí cosi výjimečného. Uživatelem vyhlášky se stane každý nejméně jednou za život.

Kompletní znění vyhlášky včetně příloh lze prohlédnout na www.tzb-info.cz, kde připravujeme ke zveřejnění rovněž komentář této nové vyhlášky.


Pozvánka na zítřek

10.30 - 14.00 - Seminář pro laickou veřejnost: Jak efektivně žádat o podporu Zelená úsporám (Hala 2D)

 
 
Reklama