Denní zprávy z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2009 - čtvrtek 26. 11.

Tisková zpráva

z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2009

čtvrtek 26.11.2009

Tyto tiskové zprávy pro Vás připravuje redakční tým odborného internetového portálu TZB-info, který
poskytuje online zpravodajství z veletrhu.
stánek a redakce: hala 4, stánek č. 449, e-mail: kontakt@tzb-info.cz.

Pozvánka na dnešní den

11.00 - 14.00 - KONFERENCE TZB 2009: Rozúčtování nákladů na vytápění (Hala 2D)
13.00 - 16.20 - Odborný seminář s Kulatým stolem: Systém managementu hospodaření s energiemi EN 16001 (Sál č. 1, foyer)
14.00 - 16.30 - KONFERENCE TZB 2009: Novinky ve využití tepelných čerpadel (Hala 2D)
17.00 - 18.00 - Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže žáků SOŠ a SOU oboru instalatér (Sál č. 1, foyer)

Zajímavosti k vybraným tématům z jednotlivých oborů

z oboru VYTÁPĚNÍ
PROVOZNÍ TOPNÝ FAKTOR TEPELNÝCH ČERPADEL

O problematice tepelných čerpadel voda/voda, země/voda a vzduch/voda bylo napsáno mnoho. Zaměřme se tedy na provozní problematiku topného faktoru a komplexní regulaci systému při vytápění jako celku. Stále přetrvává pohled na výběr tepelného čerpadla podle topného faktoru, ale důraz by měl být kladen na provozní topný faktor. Ten je ovlivněn jak samotným topným faktorem tepelného čerpadla, tak dalšími faktory, které se podceňují. Jsou to:

• stanovení správného topného výkonu tepelného čerpadla (neměl by poklesnout pod 60 % pro krytí TZ objektu),
• stanovení provozní teploty nízkoteplotního zdroje (pokud klesne provozní teplota chladného média o 1°C, sníží se celkový provozní topný výkon o 4 %) - tento parametr je důležitý u systémů země/voda,
• sladění provozní teploty tepelného čerpadla s teplotou otopného systému s vazbou na zachování tepelné pohody,
• regulace systému vytápění,
• ovládání dohřevu (bivalencí),
• zajištění ohřevu teplé vody,
• vytápění bazénu.

Podle normy EN 255-2 je stanovena metodika měření topných faktorů tepelných čerpadel. U tepelných čerpadel země/voda je měřen na straně jedné topný výkon a na straně druhé elektrický příkon chladicího kompresoru a příkon oběhových čerpadel je stanoven dopočítáním. Pro celkový provozní topný faktor tepelného čerpadla země-voda/voda je zapotřebí do elektrického příkonu TČ přičíst elektrickou energii potřebnou na oběhová čerpadla. U tepelných čerpadel vzduch/voda je měřen na straně jedné topný výkon a na straně druhé je v elektrickém příkonu zahrnutý příkon chladicího kompresoru, ventilátorů a rozvaděče regulace tepelného čerpadla.

Pro celkový provozní topný faktor tepelného čerpadla vzduch/voda je zapotřebí do elektrické spotřeby TČ přičíst příkon oběhového čerpadla na straně topné vody. Provozní topný faktor je dále výrazně ovlivněn již téměř nezmiňovaným požadavkem na odtávání výparníku. Většinou je uvedena pouze doba potřebná na odtávání (řádově minuty). Opomíjí se fakt, že při odtávání je přečerpávána energie z topení do venkovního výparníku, výpadek topného výkonu a zpětné natopení topné vody na teplotu před odtáváním. Pokud se tyto provozní hodnoty sečtou, pak výrazným způsobem negativně ovlivní výsledný topný faktor.

z oboru VĚTRÁNÍ A KLIMATIZACE
ZPĚTNÉ ZÍSKÁVÁNÍ TEPLA

S rostoucím zájmem odborníků i laické veřejnosti o spotřebu energie budov a také o kvalitu vnitřního prostředí, roste i pozornost věnovaná zpětnému získávání tepla ve vzduchotechnických zařízeních (dále ZZT). Definice uvedená ve směrnici VDI 2071 zní: "Zpětné získávání tepla je opatření pro využití entalpie objemového proudění opouštějícího budovu nebo proces", což lze jinými slovy vyjádřit jako využití energie obsažené ve vzduchu odváděném z budovy.

V praxi se pro ZZT používá řada nesprávných nebo zjednodušených názvů jako jsou regenerátory rekuperátory, spořiče apod.

ZZT lze v základě dělit na systémy rekuperační, kde se teplo předává mezi přiváděným a odváděným vzduchem přímo přes stěnu výměníku, a systémy regenerační, kde se teplo z odváděného vzduchu předá do akumulační hmoty a z ní se pak teplo uvolňuje do vzduchu přiváděného.

Mezi rekuperační systémy patří především deskové a trubkové výměníky. Regenerační systémy jsou pak výměníky rotační, přepínací.

Pro ZZT se dále využívá výměníků s kapalinovým oběhem, trubic s přirozeným oběhem chladiva (tepelné trubice) a chladivových systémů s kompresorem (tepelná čerpadla).

Účinnost zařízení ZZT může být velmi výrazně ovlivněna dimenzováním a provozem. Jako u všech výměníků tepla je základním parametrem teplosměnná plocha, tj. velikost výměníku vzhledem k průtoku vzduchu. Je-li pro malý průtok použito velkého výměníku, roste účinnost a klesají tlakové ztráty a naopak. Je pravda, že snižování průtoku způsobí i pokles rychlosti, a tím i snížení součinitele přestupu tepla, ale ve většině případů je vliv větší teplosměnné plochy výraznější.

Účinnost ZZT ovlivňuje i poměr průtoku přiváděného a odváděného vzduchu. Je-li množství odváděného vzduchu větší než množství vzduchu přiváděného roste účinnost systému ZZT.

Dalším parametrem výrazně ovlivňujícím účinnost je kondenzace vlhkosti z odváděného vzduchu. V případě že má odváděný vzduch vyšší vlhkost (tj. entalpii), roste jeho teplota rosného bodu a tím i riziko kondenzace vody a množství kondenzátu. Při kondenzaci se předává do přiváděného vzduchu i vázané výparné teplo a roste i součinitel přestupu tepla na stěně výměníku. Proto má kondenzace velmi výrazný vliv na zvýšení teplotní účinnosti.

Těchto skutečností někdy zneužívají někteří výrobci a prezentují v prospektech tzv. maximální účinnosti, kterých však může výměník ZZT dosáhnout pouze za krajně příznivých podmínek (vysoká vlhkost odváděného vzduchu, více odváděného než přiváděného vzduchu, malý průtok vzduchu výměníkem) a nikoli při běžném provozu.

z oboru STAVBA A ENERGIE
PASIVNÍ DŮM JE TŘEBA NEJDŘÍVE VYZKOUŠET

S názvem energeticky pasivní dům (EPD) se dnes setkáváme téměř na každém kroku. Abychom však mohli žádat o podporu na výstavbu EPD, musíme splnit několik zásadních podmínek. Jedna z nich je výpočet stanovující tabulkovou hodnotu potřeby energie na vytápění v přepočtu na podlahovou plochu. Spotřebu energie při užívání objektu ovlivňuje mnoho parametrů - lokalita stavby, počet osob případně i výška okolních budov, které bohužel v době přípravy projektu často neznáme. Není výjimkou, že výsledná hodnota spotřeby reálně postaveného domu se tak může výrazně lišit od hodnot vypočtených.

Výpočet pouze stanovuje, na jaké provozní parametry se v optimálních případech můžeme dostat. Teprve dokonalým splněním všech dílčích parametrů (např. vzduchotěsnosti, tepelněizolačních vlastností konstrukcí, atd.) během realizace, můžeme tohoto teoretického předpokladu dosáhnout.

Zkušební metoda Blower-Door test slouží pro měření průvzdušnosti staveb a používá se také pro odhalování netěsností. Výsledkem měření je intenzita výměny vzduchu v interiéru při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem. Velice zajímavé je srovnání se sousedními státy, kdy Polsko a Slovensko nemají žádné požadované ani doporučené hodnoty, i když Slovensko zkušební normu na měření průvzdušnosti zavedenou má (STN EN 13829). Německo s Rakouskem mají přísnější hodnoty pro domy s přirozeným větráním a nemají zavedeny hodnoty pro domy s nuceným větráním a zpětným získáváním tepla (v ČR n₅₀ ≤ 1,0 h^-1). Tyto domy spadají do stejné kategorie jako domy s nuceným větráním a platí pro ně hodnota stejná jako v ČR (n₅₀ ≤ 1,5 h^-1). Tady je třeba si uvědomit, že v různých zemích může dům z hlediska průvzdušnosti spadnout do různých kategorií. Navíc se průvzdušnost nehodnotí podle energetického standardu, ale podle typu větrání v objektu. Už jsme se např. setkali s ustanovením "průvzdušnost domu bude splňovat hodnotu pro nízkoenergetický dům", které bylo uvedeno ve smlouvě o dílo. Vzhledem k tomu, že v žádném předpise není taková hodnota předepsána, bylo toto ustanovení v podstatě zbytečné. Vždy je lepší napsat do smlouvy o dílo přímo hodnotu.

Nedílnou součástí měření by vždy mělo být hledání významných nevzduchotěsností. Metod odhalování, které se používají společně s Blower-Door testem je několik, např. monitorování pohybu a prostupu kouře, anemometr, termovizní kamera.

Na základě zkušeností lze u nízkoenergetických domů, a pasivních domů zvlášť, doporučit provést měření alespoň ve dvou fázích. Fáze 1 před zakrytím rozhodujících paro- a vzduchotěsnicích vrstev a fáze 2 po jejich zakrytí. Obdobnou větu jste již možná četli mnohokrát. V praxi lze takto měření provést, pouze pokud byla výstavba (postup jednotlivých profesí) realizována dle požadavků měření vzduchotěsnosti. Ne vždy tomu tak je, některé konstrukční systémy takový postup ani neumožňují a navíc je velký rozdíl mezi tzv. dřevostavbami a zděnými objekty. Pokud není u zděné stavby realizován ETICS a vnitřní omítky, většinou měření v první fázi nevyhoví.

z oboru OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
MALÉ VÍTĚZSTVÍ VĚTRNÉ ENERGETIKY

Investiční náklady větrných elektráren klesají takovým tempem, že ERÚ každoročně snižuje výkupní ceny elektřiny z tohoto obnovitelného zdroje o 5 %. Hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky však přesto nejsou nízké výnosy, ale naopak administrativní bariéry. Česká republika se přistoupením k Evropské unii zavázala aktivně podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů v takové míře, aby v roce 2010 dosáhly 8 % podíl na hrubé spotřebě elektřiny. Přesto silné zájmové skupiny rozvoji obnovitelných zdrojů účinně brání.

Teoreticky je možno na území České republiky s vyloučením chráněných území relativně rovnoměrně rozmístit asi 1200 větrných elektráren. Například v kraji Vysočina by větrné elektrárny mohly vyprodukovat tolik elektřiny, že by pokryla s přebytkem veškerou spotřebu domácností na území tohoto kraje. Přesto právě kraj Vysočina nejúčinněji bránil výstavbě větrných elektráren.

"Kraj si objednal studii, která pro větrné elektrárny vymyslela překážky, se kterými se v jiných krajích republiky nesetkáme. Dokument navrhuje mimo jiné omezení staveb s výškou větší než 20 metrů na volném prostranství nebo přes 8 metrů nad obklopující lesní porost. To znamená, že na území Vysočiny by se nesměly stavět žádné větrné elektrárny, ani ty nízké a málo účinné z minulého století. Takové návrhy ochrany jsou účelově zpracovány a nedávají možnost prosadit i sebekvalitnější a nekonfliktní projekt. Argumenty obsažené ve studii a způsob, jakým jsou v ní nastaveny parametry hodnocení krajinného rázu, naprosto diskriminují možnost rozvoje oboru větrné energetiky v kraji Vysočina. V takové podobě by však byly likvidační i kdekoliv jinde," vysvětluje Michal Janeček, předseda ČSVE.

Řada obcí v kraji však ve svých katastrech povolila výstavbu větrných elektráren. Obrátily se proto na Nejvyšší správní soud, který jim dal za pravdu a zrušil vybrané články Územního rozvoje kraje Vysočina. Podle rozhodnutí soudu není kraj oprávněn omezit nebo zakázat výstavbu větrných elektráren.

Za klíčové lze v rozsudku Nejvyššího správního soudu považovat dvě věty:
- Kraj nesmí omezovat plánování fotovoltaických a větrných elektráren odkazem na strategii o krajinném rázu, která není součástí zásad územního rozvoje.
- Kraj nesmí omezovat plánování na neurčitém území („v navazujících partiích CHKO“).

z oboru VODA A KANALIZACE
HOSPODAŘENÍ S DEŠŤOVÝMI VODAMI JE AKTUÁLNÍ TÉMA

Požadavek na efektivní hospodaření s dešťovou vodou je nesporně správný a na jeho realizaci lze na nahlížet ze dvou úhlů.

1. Dešťový odtok z urbanizovaných území hraje v oboru městského odvodnění jednu z rozhodujících rolí. Masová zástavba, rozsáhlé střechy a zpevněné plochy značně mění odtokové poměry v krajině. Dešťová voda odtéká rychle, tvoří agresivní přívalovou vlnu a může působit záplavy a škody. Řešením problému odvodňování velkých ploch je vybudování retenčních prostorů, většinou je tento problém limitní pro další rozvoj území.

2. Pitnou vodu neumíme ničím nahradit a používat ji k zalévání zahrad, mytí aut, splachování WC, praní apod. je barbarství. K těmto účelům nám dešťová voda nejen zcela postačuje, ale v mnohém je lepší než voda pitná. Více o technologiích na čištění dešťové vody, k provedení instalací i k úsporám za stočné najdete na www.tzb-info.cz v oblasti Voda a kanalizace.

• Na povrchu Země je asi 71 procent vody, z toho jen tři procenta tvoří voda čerstvá, zbytek jsou ledovce a podzemní prameny. Nicméně pouze jedno procento těchto vod lze považovat za vodu vhodnou pro člověka.
• Více než miliarda lidí vůbec nemá přístup k nezávadné pitné vodě, přes tři miliony lidí umírá ročně na nemoci spjaté s konzumací závadné vody.
• V mnoha afrických zemích se pohybuje spotřeba vody na osobu kolem 10 až 20 litrů denně, zatímco v Evropě je to 200 litrů. Podle Mezinárodní rady pro vědu při OSN je v 21. století nedostatek pitné vody stejným světovým problémem jako oteplování planety. Nejde však jen o Afriku, úbytek lesů a zeleně způsobuje rozšiřování pouští. Velká část půdy v Řecku, Itálii, Španělsku a Portugalsku se stává slanější a neplodnější.
• Otázka, zda je důležitější ropa, nebo pitná voda, je jednoduchá. Ropu lze nahradit jinými energetickými zdroji, ale vodu nahradit nelze.

Delphin Studie, jejíž závěry byly předneseny na ISH ve Frankfurtu n/M. v roce 1999 a jíž zpracovávalo 45 expertů za 4 kontinentů, se nazývala: Technologie vody v r. 2010. Studie předpokládá následující skutečnosti:

• snížení spotřeby na 60 l/os.den
• 24 % teplé vody decentrálně z OZE
• každá 7. novostavba v Evropě a USA vybavena zařízením na využití provozní vody (úprava dešťové a odpadní vody)

a to vše při zachování komfortu, bezpečnosti a nezávislosti.
Rok 2010 již nezadržitelně klepe na dveře ...

Navržená technická řešení nemohou být posuzována jen z ekonomického hlediska. Musí být součástí úvah o udržitelném rozvoji.

Pozvánka na zítřek

11.00 - 14.30 - Seminář: Energetická náročnost budov a evropské normy (Sál č. 2, foyer)
11.00 - 14.30 - Národní workshop Ligy ekologických alternativ - (NE)chceme solární boom? (Hala 2D)
14.30 - 16.30 - KONFERENCE TZB 2009: Větrání a klimatizace (Hala 2D)