Stavby 21. století - stavby ze dřeva (I)

Několik argumentů úvodem

• Stavby a stavební konstrukce ze dřeva se už více jak jedno století úspěšně uplatňují v zemích severní Ameriky, Skandinávie a průmyslově vyspělých zemích západní Evropy. V domech na bázi dřeva bydlí statisíce spokojených lidí v různých zemích světa a Evropy. Moderní stavební konstrukce na bázi dřeva jsou v těchto zemích využívány při výstavbě nejen rodinných domků, ale i objektů pro průmysl, zemědělskou výrobu, sport a další odvětví lidské činnosti. Statisíce uvědomělých lidí na celém světě se seznamuje se zásadami udržitelného rozvoje této planety a hledají cesty jak zajistit její další rozvoj, aniž by byla neúnosně poškozována a drancována příroda a životní prostředí. Jednou z cest je stavět domy s velmi nízkou potřebou energie na jejich vytápění z vhodné, trvale obnovitelné stavební hmoty, kterou je prakticky pouze dřevo.
  
  
• Dřevo je jediná obnovitelná surovina, kterou lze využít ve stavebnictví pro realizaci nosných konstrukcí až pětipodlažních domů. Ke stavění ze dřeva není potřeba drancovat lesy. Správný hospodář ví, že les má být racionálně těžen a obnovován. Moderní stavební konstrukce a stavby ze dřeva mohou bez problému sloužit svému účelu i 150 let. Vhodná doba pro těžbu dřeva je asi 70 let. Než jeden dům doslouží, vyroste v lese dřevo na dva nové. Masivní dřevo je v moderních stavbách používáno pro realizaci prakticky všech nosných konstrukcí. Kromě toho může být použito i pro vnitřní obklady stěn a stropů. Díky moderním ochranným a nátěrovým hmotám na bázi přírodních olejů je využíváno i pro realizaci venkovních fasádních obkladů. Moderní materiály a konstrukční prvky, jako jsou například desky OSB nebo lepené nosníky ve tvaru "I" se stojinou z desek OSB, umožňují i využití dřevní suroviny, která by jinak nemohla být použita pro nosné stavební konstrukce. Renomovaní výrobci stavebních konstrukcí a staveb na bázi dřeva již používají pro přídavné zateplení fasád obvodových stěn ekologické tepelně izolační desky z dřevního vlákna dokončené silikátovými omítkami. To vše vytváří podmínky pro maximální zhodnocení a komplexní využití této jediné obnovitelné a ekologické suroviny ve stavbách i v době, kdy už budou ostatní fosilní suroviny potřebné k výrobě stavebních hmot beznadějně vyčerpány.
  
  
• V dnešních stavebních konstrukcích a stavbách na bázi dřeva jsou využívány moderní ekologicky nezávadné velkoplošné materiály, jako jsou desky z orientovaných třísek OSB, sádrokartonové, sádrovláknité a dřevovláknité desky. Na renomovaných evropských stavebních veletrzích jsou stále častěji nabízeny ekologické tepelně izolační materiály z dřevního vlákna, technického konopí nebo ze lnu. Většinu materiálů, které budeme v budoucnosti potřebovat ke stavění, si můžeme vypěstovat v lese nebo na poli. Tyto materiály přinesly technologický zlom v konstrukcích dřevostaveb. V součinnosti s ochrannými nátěrovými systémy na bázi přírodních látek a řadou dalších ekologických materiálů a výrobků se zvýšily diametrálně technické parametry stavebních konstrukcí a staveb na bázi dřeva. Nesrovnatelně se zvýšila užitná hodnota staveb, spolehlivost a trvanlivost stavebních konstrukcí. Stále více výrobců využívá nových principů konstrukční ochrany dřeva, které i bez používání zdraví škodlivých chemických impregnačních látek zabezpečují vysokou životnost a spolehlivost těchto staveb.
  
  
• Rozhodujícím aspektem spolehlivosti a trvanlivosti staveb na bázi dřeva je správné technické řešení stavebních konstrukcí a všech detailů každé stavby. Renomovaní světoví výrobci materiálů používaných v konstrukcích dřevostaveb proto věnují maximální péči a nemalé finanční prostředky na informační servis k nabízeným výrobkům s cílem vyloučit nesprávná použití těchto materiálů a přispět k bezporuchovým řešením a prováděním stavebních konstrukcí a staveb. K vysoké spolehlivosti a trvanlivosti staveb na bázi dřeva přispívá i systém certifikace a kontroly jakosti výroby nových moderních konstrukčních materiálů a systém certifikace a kontroly jakosti výroby stavebních systémů z těchto materiálů.
  
  
• Moderní, správně navržené a realizované konstrukce a stavby na bázi dřeva mají řadu předností. Představují nejmenší zatížení životního prostředí a potřebu energie při jejich výstavbě, užívání, ale i při jejich likvidaci. Renomovaní výrobci dřevostaveb nabízejí ke svým stavbám standardně i systémy využití dešťové vody. Průměrná čtyřčlenná rodina spotřebuje na splachování WC až 60.000 litrů pitné vody ročně.
  
  
• Současné konstrukce obvodových stěn na bázi dřeva dosahují nesrovnatelně vyšší tepelně technické vlastnosti. Z hlediska tepelného odporu obvodových stěn a tepelných ztrát objektu lze s moderními konstrukcemi na bázi dřeva srovnávat prakticky pouze konstrukce a objekty ze sendvičového zdiva. Celková potřeba energie na vytápění domů je nízká a umožňuje vytápění nejrůznějšími systémy (teplovzdušné s rekuperační jednotkou s dohříváním vzduchu, nebo s využitím nízkoteplotních soustav se zdrojem tepelným čerpadlem, kondenzačním plynovým kotlem nebo krbovými kamny na dřevo, dřevěné brikety či peletky).
  
  
• Náklady na vytápění rodinných domků a ostatních staveb z moderních konstrukcí na bázi dřeva s dostatečnou tloušťkou tepelné izolace jsou podle zkušeností uživatelů až o několik tisíc Kč měsíčně nižší než u domků z klasických silikátových materiálů. V produktivním věku tomu většina stavebníků nevěnuje velkou pozornost. Důchodci ale přijde každá tisícikoruna, kterou nebude muset zaplatit za vytápění svého rodinného domku, k dobru.
  
  
• Úsporou nákladů na provoz staveb na bázi dřeva se vytváří pro investora příznivé ekonomické podmínky pro splácení úvěru nebo hypotéky. Každý totiž zaplatíme za 30 let jeden rodinný dům. Buď formou nájemného majiteli domu, nebo formou hypotéky sám sobě. Je zbytečné platit po zaplacení hypotéky za drahou energii promrhanou na topení v levné stavbě.
  
  
• Nižší tepelně akumulační schopnosti lehkých dřevěných konstrukcí lze při použití pružného otopného systému využít ve prospěch těchto staveb. Okamžité tepelné ztráty jsou velmi nízké a nízká je i potřeba energie pro temperování stavby. Výrazně se zkracuje doba na dosažení tepelné pohody bydlení. Pro úsporu energie na vytápění lze využít skleníkového efektu při slunných zimních dnech. V neposlední řadě se tak vytvářejí podmínky pro využití netradičních zdrojů energie, zejména pak využitím odváděného tepla při nutné výměně vnitřního vzduchu využitím rekuperace. U staveb s malou okamžitou potřebou tepla na vytápění se pozitivně projeví i zapojení solárních kolektorů pro ohřev teplé užitkové vody.
  
  
• Při srovnatelných tepelných odporech stěn jsou konstrukce na bázi dřeva nesrovnatelně subtilnější. Na 3 běžné metry obvodového zdiva lze při použití konstrukcí ze dřeva ušetřit 1 m² obytné, respektive užitné plochy. Při zastavěné ploše rodinného domu 100 m² lze tak získat další místnost.
  
  
• Podstatně nižší hmotností konstrukcí a staveb na bázi dřeva se výrazně snižují náklady na přepravu materiálu a na zemní práce. Při výstavbě není třeba používat těžké a drahé montážní mechanizmy. Při výstavbě domu z velkoplošných kompletizovaných dílců potřebujete autojeřáb jen několik hodin. O to větší finanční částku lze investovat do kvality vlastní obytné nebo provozní části objektu.
  
  
• Pro spolehlivost a trvanlivost staveb ze dřeva má rozhodující význam správné vyřešení a provedení stavebních konstrukcí obvodového pláště tak, aby v těchto konstrukcích nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Toho lze dosáhnout správnou skladbou konstrukcí obvodových stěn a střešního pláště, použitím vhodných a osvědčených materiálů a správným vyřešením a provedením stavebních detailů. Výskyt kondenzace vodní páry v konstrukci významně omezí například vhodně navržená a správně provedená parozábrana, správně navržené a provedené odvětrání střešního pláště, případně obvodových stěn. Díky vzpomínaným moderním konstrukčním a tepelně izolačním materiálům jsou již nabízeny takové skladby konstrukce, které přirozeně regulují prostup vodní páry konstrukcí tak, aby nedocházelo k její kondenzaci uvnitř konstrukce i bez použití parozábrany, a přitom byly vytvářeny příznivé vlhkostní a teplotní podmínky i uvnitř stavby.
  
  
• Nízká hmotnost a snadná demontovatelnost stavebních konstrukcí na bázi dřeva vytváří podmínky pro možnost jednoduchých a nenáročných úprav těchto konstrukcí v průběhu užívání stavby. To umožňuje snadnou změnu dispozičního uspořádání domu podle potřeb uživatele a prodlužuje morální životnost těchto staveb.
  
  
• Likvidace staveb na bázi dřeva je energeticky nenáročná a nezatěžuje životní prostředí. Generace, které přijdou po nás, budou mít jiné nároky na životní styl a budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ, nezatěžujme je problémy co dělat s "odpadem", který zbude po naší neuvážené výstavbě.
  
  
• Některé negativní zkušenosti s konstrukcemi a stavbami na bázi dřeva v České republice byly vždy způsobeny nevhodným řešením těchto konstrukcí, nebo nesprávným provedením konstrukcí a staveb. Nerespektování výsledků vědy a výzkumu zbytečně zdiskreditovalo tyto tak úspěšné stavby ve vyspělých státech Evropy v očích našich investorů a individuálních stavebníků. Moderní konstrukce a stavby ze dřeva dnes řeší v renomovaných firmách týmy odborníků.
  
  
• Výstavba formou suché technologie umožňuje racionální využití pracovní síly po celý rok. Podstatně zkracuje nejen dobu výstavby, ale i dobu, za kterou jsou vložené finanční prostředky investorů nebo finančních ústavů kryty plnohodnotným, obchodovatelným stavebním dílem.
  
  
• Při suché technologii výstavby se radikálně snižuje stavební odpad. Vlastní odpad z použitých materiálů je snadno likvidovatelný. Náklady na jeho likvidaci jsou podstatně nižší a jeho likvidace nezatěžuje životní prostředí.
  
  
• Hořlavost dřevěných konstrukcí je předsudek. Z vyhodnocení požárů různých staveb u nás i v zahraničí plyne, že správně navržené a provedené dřevěné konstrukce odolávají požáru lépe než konstrukce ocelové. Zuhelnatělá povrchová vrstva nosných prvků ze dřeva chrání tyto prvky před dalším odhoříváním a pokud jsou dimenzovány tak, aby zbylá neporušená část zabezpečila jejich únosnost, jsou schopny odolávat požáru až 30 a více min. Nechráněné ocelové konstrukce se obvykle po 15 min. zhroutí. Všechny dnes používané velkoplošné materiály pro opláštění dřevěných nosných konstrukcí výrazně zvyšují požární odolnost těchto konstrukcí. Markantní jsou rozdíly v nákladech na likvidaci požárem poškozených staveb. Náklady na bourací práce spojené s odstraněním železobetonových nebo ocelových konstrukcí jsou podle zahraničních zkušeností několikanásobně vyšší než náklady na odstranění konstrukcí a staveb ze dřeva. Rozebrání ocelové haly zřícené po požáru je životu nebezpečné.
  
  
• Jako u každého produktu vzniklého lidskou činností je však potřeba zvažovat, jakého si vyberu dodavatele pro svou stavbu domu na bázi dřeva. I zde se vyskytují "výrobky", konstrukce a stavby vysoce kvalitní, a méně kvalitní. Jak vybírat? Co je a není důležité? Kvalita stojí peníze. Vždy je však lepší nešetřit peníze na stavbě, ale vlastnit stavbu, která mi šetří peníze svým bezporuchovým a energeticky úsporným provozem.
  
  
• Všechny výše uvedené vlastnosti řadí proto dřevo mezi nejperspektivnější materiály tohoto a následujících století.